Rubrika: Příbuzná práva

Publikováno

Ochrana topografie polovodičových výrobků

Topografií se pro účely právní ochrany rozumí série jakkoli zafixovaných nebo zakódovaných vzájemně souvisejících zobrazení, znázorňující trojrozměrné trvalé uspořádání vrstev, z nichž se polovodičový výrobek skládá, přičemž každé zobrazení znázorňuje vzor jedné vrstvy polovodičového výrobku nebo jeho části, popřípadě povrchu polovodičového výrobku v jednotlivých stupních výroby nebo jeho částí.

Polovodičovým výrobkem se pro účely právní ochrany rozumí konečná nebo mezitímní forma mikroelektronického výrobku, který je určen k plnění elektronické funkce, a který se skládá ze základního tělesa obsahujícího vrstvu polovodičového materiálu a opatřeného alespoň jednou vrstvou vodivého, izolačního nebo polovodičového materiálu v předem daném uspořádání. Nejedná se o čipy jako takové, ale o způsob jejich uspořádání ve vrstvách na výrobku.

Prostorové struktury mikroelektronických polovodičových produktů mohou být chráněny pomocí registrace, jestliže jsou výsledkem tvůrčí činnosti původce a nejsou v průmyslu polovodičových výrobků běžné. Právo na ochranu topografie přísluší jejímu původci nebo právnímu nástupci. Právo na ochranu je převoditelné. Topografii může vytvořit také původce při plnění pracovních úkolů nebo na objednávku. V takovém případě má právo na ochranu zaměstnavatel nebo zadavatel objednávky.

Získání této ochrany je poměrně obtížné, a v příslušném rejstříku vedeném Úřadem průmyslového vlastnictví se nachází jen velmi málo takto chráněných topografií polovodičových součástek. Nicméně při jejím získání se lze velmi účinně bránit proti jejímu neoprávněnému užívání jinými subjekty. Naše společnost Vám může nabídnout své služby jak při registraci, tak při ochraně Vašich práv, a to včetně případných soudních žalob a vymáhání náhrady škody.

Ochrana topografie vzniká ke dni prvního, nikoli skrytého, obchodního využití, jestliže tato topografie byla předmětem řádné přihlášky podané u příslušného úřadu ve lhůtě 2 let od tohoto využití, nebo ke dni podání řádné přihlášky, jestliže topografie nebyla dříve obchodně využita. Doba trvání ochrany skončí uplynutím 10 let od konce kalendářního roku, v němž tato ochrana vznikla. Zápisem do rejstříku se přihlašovatel stává majitelem topografie.

Výběr ze základních služeb v oblasti právní ochrany polovodičových součástek zahrnuje přípravu a podání přihlášky k registraci topografie polovodičových součástek v České republice, EU a v dalších zemích, rešeršní služby v národních a mezinárodních databázích, sjednávání a posuzování koupě, převodů práv a licencí topografií polovodičových součástek, řešení sporů z kopírování, napodobování, pirátství a padělání polovodičových součástek, atd.

Publikováno

Ochrana odrůd rostlin

Ochrana práv k odrůdám rostlin je významnou oblastí soukromoprávních vztahů, s přímým dopadem na rozvoj rostlinné výroby. Nová odrůda je vždy nositelkou nových žádoucích vlastností, které umožňují zemědělci hospodařit efektivnějším a k životnímu prostředí šetrnějším způsobem.

Nová odrůda vzniká v procesu šlechtění a šlechtitel svou práci financuje hlavně z poplatků vázaných na prodej osiva odrůd již vyšlechtěných Pouze princip vymahatelnosti podílu na přínosu z pěstování odrůdy umožňuje šlechtiteli – majiteli práv k odrůdě – pokračovat ve šlechtitelské práci. Proto vyspělé státy zákonem stanovují  princip právní ochrany odrůd zákonem.

Původní pěstitel nebo jeho právní nástupce může získat vlastnická práva nových odrůd rostlin registrací, pokud jsou stálé, rozlišitelné, stejnorodé a zcela nové. Ochranná práva mohou být udělena k odrůdám všech rodů a druhů rostlin, včetně jejich hybridů. Ochranná práva přiznává Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, který též stanoví podmínky související s jejich udělením.

Odrůda splňuje podmínku novosti, jestliže nebyl ke dni podání žádosti o udělení ochranných práv její materiál ze sklizně, či rozmnožovací materiál šlechtitelem, či s jeho souhlasem prodán nebo jiným způsobem poskytnut k využití jiným osobám. Podmínku odlišnosti splňuje, jestliže se zřetelně odlišuje od každé jiné odrůdy, která je v den podání žádosti o udělení ochranných práv obecně známa, a to projevem nejméně jednoho znaku vyplývajícího z jejího genotypu.

Pro jednu a tutéž odrůdu musí být použit stejný  název v České republice jako v jiném státě, který je členem Unie. Není přípustný název odrůdy složený pouze z čísel(výjimkou jsou takové případy označení zavedené praxí pro označování odrůd), shodný nebo zaměnitelný s názvem používaným pro jinou odrůdu téhož nebo příbuzného druhu ve státě Unie, vyvolávající nesprávné představy o hodnotě, vlastnostech nebo původu odrůdy nebo totožnosti pěstitele, též název jazykově nevhodný, a dále název shodný nebo zaměnitelný s ochrannou známkou, označením původu či zeměpisným názvem pro stejné nebo podobné výrobky.

Ochranná práva  k odrůdě udělí žadateli Ústav, ten též schválí návrh názvu odrůdy vydáním šlechtitelského osvědčení, jsou-li splněny všechny zákonné podmínky. Držitel šlechtitelských práv je povinen zajistit udržování chráněné odrůdy po celou dobu trvání ochranných práv tak, aby znaky, jimiž je vymezena, zůstaly nezměněny. Kontrolu udržování chráněné odrůdy provádí Ústav ověřovacími zkouškami.

Rozsah ochranných práv

Držitel šlechtitelských práv má výlučné právo k využívání chráněné odrůdy, jímž se rozumí výroba nebo množení takové odrůdy, její úprava pro účely množení, nabízení k prodeji, prodej nebo jiné uvádění do oběhu, vývoz a dovoz a též její skladování (vztahuje se též na sklizený materiál chráněné odrůdy).

Držitel ochranných práv může jiné osobě poskytnout licenci, tj. souhlas s využíváním chráněné odrůdy. Licence se poskytuje písemnou smlouvou, která musí obsahovat ujednání o ceně licence. Ministerstvo zemědělství může jedné nebo více osobám na jejich návrh udělit nucenou licenci k využívání chráněné odrůdy, jestliže držitel šlechtitelských práv odmítne poskytnout k tomuto využívání  licenci nebo licenci v potřebném rozsahu, nebo je-li toto využívání ve veřejném zájmu.

Ochranná práva k chráněné odrůdě trvají do konce 25. roku následujících po roce, ve kterém byla ochranná práva udělena. Výjimku tvoří chráněné odrůdy dřevin, chmele, révy vinné a brambor, u nichž ochranná práva trvají do konce 30. roku. Z trvání ochranných práv k chráněné odrůdě je držitel šlechtických práv povinen platit po celou dobu trvání ochranných práv udržovací poplatky, které vybírá Ústav.

Naše kancelář zajišťuje kompletní služby v oblasti ochrany a registrace pro rostlinné variety v České republice, v Evropské unii i v dalších státech světa. Poskytujeme také služby jako jsou například registrace licencí, smlouvy, zásah a omezování práv v této oblasti.

Získaná práva „Rostlinné variety Společenství“ mohou mít účinky ve všech členských státech Evropské unie. Tato práva jsou udělována Evropským úřadem pro odrůdy rostlin.

Publikováno

Ochrana software

Počítačový program se považuje za autorské dílo, je-li původní v tom smyslu, že je autorovým vlastním duševním výtvorem. Za dílo souborné se považuje databáze, která je způsobem výběru nebo uspořádáním obsahu autorovým vlastním duševním výtvorem. Za užití díla podle autorského zákona se nepovažuje užití pro osobní potřebu; to neplatí pro zhotovení rozmnoženiny počítačového programu či elektronické databáze.

Vytvoření počítačového programu jako zaměstnaneckého díla.

Není-li sjednáno jinak, zaměstnavatel vykonává svým jménem a na svůj účet autorova majetková práva k dílu, které autor vytvořil ke splnění svých povinností vyplývajících z pracovněprávního či služebního vztahu k zaměstnavateli nebo z pracovního vztahu mezi družstvem a jeho členem. Nevykonává-li zaměstnavatel majetková práva k zaměstnaneckému dílu vůbec nebo je vykonává nedostatečně, má autor právo požadovat, aby mu zaměstnavatel za obvyklých podmínek udělil licenci, ledaže existuje na straně zaměstnavatele závažný důvod k jejímu odmítnutí. Počítačové programy a databáze, která nejsou kolektivními díly, se považují za zaměstnanecká díla i tehdy, byla-li vytvořena na objednávku; objednatel se v takovém případě považuje za zaměstnavatele. Není-li sjednáno jinak, má autor zaměstnaneckého díla vůči zaměstnavateli právo na přiměřenou dodatečnou odměnu, jestliže se mzda nebo jiná odměna vyplacená autorovi zaměstnavatelem dostane do zjevného nepoměru k zisku z využití práv k zaměstnaneckému dílu a významu takového díla pro dosažení takového zisku.

Počítačový program, bez ohledu na formu jeho vyjádření, včetně přípravných koncepčních materiálů, je chráněn jako dílo literární. Myšlenky a principy, na nichž je založen jakýkoli prvek počítačového programu, včetně těch, které jsou podkladem jeho propojení s jiným programem, nejsou podle autorského zákona chráněny. Ochranu je možné zajistit pouze právy k užitnému vzoru, patentu nebo průmyslového vzoru, pokud tyto myšlenky a principy splňují další kritéria.

Publikováno

Know-how, obchodní tajemství, goodwill

Obchodní tajemství je souhrnem informací technické, výrobní, obchodní a ekonomické povahy, u nichž je zřejmé, že se je podnikatel snaží zachovat v tajnosti, tj. tak, aby se o nich nedozvěděli jeho konkurenti ani jiné třetí osoby. Součástí takového obchodního tajemství může být téměř cokoli, ať jde o seznam zákazníků, recept na specialitu šéfkuchaře, nebo suroviny pro výrobu chemikálie. Obchodním tajemstvím bývá často know-how.

Know-how (z angličtiny „vědět jak“) je jedním z důležitých nehmotných prvků v podnikání, a představuje soubor poznatků nebo metod důležitých pro vývoj a výrobu výrobků, popř. pro poskytování služeb, který není z různých důvodů možné chránit některým z jiných institutu práva průmyslového vlastnictví, např. patentem nebo užitným vzorem. Vzniká tvůrčím způsobem, je netradičním řešením vzniklých problémů. Kvalitní know-how se stává jednou z nejdůležitějších konkurenčních výhod v podnikání. Představuje významný a hodnotný majetek nehmotné povahy ve společnosti.

Dohody, smlouvy a jednání se současnými a bývalými zaměstnanci, zákazníky a konkurenty, ale také vztahy mezi partnery a vlastníky společnosti mohou představovat vážné nebezpečí pro obchodní tajemství. Porušení obchodního tajemství je nekalosoutěžním jednáním podle občanského zákoníku a takové jednání může i naplnit skutkovou podstatu trestného činu nekalé soutěže.

Ve většině oborů podnikání je nutná ochrana obchodního tajemství společnosti. Naše kancelář poskytuje široké právní služby ochrany obchodního tajemství. Pomáháme implementovat a přizpůsobit ochrannou strategii obchodního tajemství ve Vaší společnosti, můžeme Vám poskytnout poradenství při přípravě smluv, ale i výstav a prezentací tak, aby nedošlo k nežádoucímu úniku informací. Můžeme Vám také doporučit nejvhodnější právní ochranu Vašeho know-how a poskytnout informace o možnosti jeho ochrany prostřednictvím systému práva průmyslového vlastnictví.

Goodwill je označení užívané pro tzv. dobrou pověst nebo dobré jméno podniku. Jedná se o velice specifický nehmotný statek, na jehož vytváření a udržení se podílí řada faktorů. Pro podnikatele je otázka jeho udržování a ochrany velmi důležitá, a to jak před jeho poškozováním ze strany konkurentů nebo i bývalých spolupracovníků, tak i ve smyslu jeho dalšího rozvoje. Nezanedbatelná je samozřejmě i finanční stránka, která se projeví zejména v investicích do reklamy a propagace. Službami nejčastěji spojenými s ochranou goodwillu je ochrana před nekalosoutěžním jednáním a ochrana obchodní firmy prostřednictvím ochranné známky.

Výběr ze základních služeb právní ochrany obchodního tajemství, know-how a goodwillu  zahrnuje poradenství ve strategii ochrany know-how, obchodního tajemství, možnosti rozvoje a ochrany dobrého jména a poradenství ve strategii této ochrany, přípravu a posuzování dohod, smluv, jednání a metodiky ochrany, apod.