Zeměpisným označením je název území používaný k označení zboží pocházejícího z tohoto území, jestliže toto zboží má určitou kvalitu, pověst nebo jiné vlastnosti, které lze přičíst tomuto zeměpisnému původu, a jestliže výroba nebo zpracování a nebo příprava takového zboží probíhá ve vymezeném území.
Označeními původu jsou názvy jako Znojemské okurky, Třeboňský kapr, Jablonecká bižuterie, Bzenecká lipka, atd. Jako označení původu ani jako zeměpisné označení nemůže být do rejstříku zapsáno takové označení, jehož doslovné znění sice pravdivě označuje území, ze kterého zboží pochází, přesto je však způsobilé vyvolat mylnou domněnku, že zboží pochází z jiného území.
Zeměpisná označení, označení původu a ochranná známka mohou být všechny užity k právní ochraně původu zboží, ale jejich podstaty jsou naprosto odlišné. Ochranná známka je ve vlastnictví pouze jedné právnické nebo fyzické osoby a je věcí soukromoprávní. Zeměpisná označení a označení původu náleží do oblasti veřejnoprávní.
Tato právní úprava je založena na ochraně geografických označení spojených s registrací. Ochrana se vztahuje na všechny typy produktů, které mají specifické vlastnosti nebo typické zvláštnosti charakteristické pro daný region, jestliže kvalita nebo vlastnosti tohoto zboží jsou výlučně nebo převážně dány zvláštním zeměpisným prostředím s jeho charakteristickými přírodními a lidskými faktory a jestliže výroba, zpracování a příprava takového zboží probíhá ve vymezeném území. Činitel přírodní převládá např. u výrobku označeného jako Žatecký chmel, zatímco lidský faktor ovlivňuje kvalitu třeba výrobků Jablonecké bižuterie. Za označení původu pro zemědělské výrobky nebo potraviny jsou pokládána i tradiční zeměpisná nebo nezeměpisná označení pro zboží pocházející z vymezeného území. Pro některá označení je zavedena zvláštní ochrana speciálními právními předpisy.
Zapsané označení původu je třeba odlišovat od tzv. delokalizačních doložek (pražský, jihočeský, moravský, atd.), údaje „made in …“, který sice informuje o původu zboží, ale znaky nebo jakost tohoto zboží se nevžily jako označení typická pouze pro tuto zemi. Nutné je rovněž odlišit druhová označení jako jsou vídeňský řízek, alžírská káva, nebo frankfurtská polévka, která se stala natolik rozšířenými pro výrobky s nejrůznějším původem, že jim nelze přiznat právní ochranu jako označením původu.
Lisabonskou dohodou z r. 1958 byl zaveden mezinárodní zápis označení původu výrobků, který provádí Mezinárodní úřad průmyslového vlastnictví v Ženevě.
Zapsané označení původu je oprávněn užívat, zejména umisťovat na zboží, jehož se označení původu týká, každý, kdo vyrábí, zpracovává a připravuje zboží s odpovídající kvalitou či vlastnostmi na vymezeném území. Na zapsané označení původu nelze poskytovat licenci, nesmí být poskytnuto jako zástava a nelze jej ani převést. Ochrana označení původu vzniká dnem zápisu do rejstříku. Doba ochrany označení původu není časově omezena.
Výběr ze základních služeb naší kanceláře v oblasti zeměpisných označení a označení původu zahrnuje přípravu a podání přihlášky označení v České republice a v dalších zemích, poradenství ve strategii této specifické ochrany, konzultace, sporná řízení, kolize práv, atd.