Rubrika: Autorské právo

Publikováno

Kolektivní správa autorských práv

Účelem  kolektivní správy práv je kolektivní  uplatňování a kolektivní ochrana  autorských majetkových  práv  a dalších majetkových   práv souvisejících  s   autorským právem  a  umožnění  zpřístupňování předmětů těchto práv veřejnosti. Kolektivní správou  je zastupování  většího počtu  osob, jimž přísluší autorské majetkové právo nebo  majetkové  právo  související s autorským právem, ze zákona  oprávnění k výkonu  majetkových práv k dílu, nebo ze  smlouvy výhradní  oprávnění   k  výkonu  práva  kolektivně spravovaného pro  celou dobu trvání majetkových  práv, a to při výkonu jejich  majetkových práv ke zveřejněným  nebo ke zveřejnění nabídnutým dílům, uměleckým výkonům,  zvukovým a zvukově obrazovým záznamům, pokud není jiný než kolektivní výkon těchto práv  dovolen nebo  není účelný.

Povinně kolektivně spravovanými právy jsou např. právo na odměnu za  užití  uměleckého  výkonu, zvukového záznamu zaznamenaného  na zvukový záznam vydaný k obchodním účelům, vysíláním rozhlasem nebo televizí nebo přenosem  rozhlasového nebo televizního  vysílání, zhotovení  kopie  pro   osobní  potřebu  na  podkladě zvukového  nebo zvukově  obrazového záznamu  přenesením jeho obsahu pomocí přístroje na  nenahraný nosič, opětný prodej originálu uměleckého díla, právo   na  přiměřenou   odměnu  za   pronájem  originálu  nebo kopie díla  či výkonu výkonného  umělce zaznamenaného na zvukový nebo zvukově obrazový záznam, atd. Nositelé práv jsou pro jejich výkon i pro  domáhání   se  nároku  na   vydání  bezdůvodného  obohacení z neoprávněného   výkonu  práva zastoupeni ze zákona příslušným kolektivním správcem.

Kolektivní správce

Kolektivním  správcem  je   ten,  kdo  získal  oprávnění k výkonu kolektivní správy. Kolektivním  správcem  může  být  pouze právnická osoba, která  má  sídlo  v  České  republice,  a  která  přímo či nepřímo sdružuje nositele práv, které při kolektivní správě zastupuje. O udělení oprávnění k  výkonu kolektivní správy rozhoduje   Ministerstvo    kultury  na základě písemné žádosti. Ministerstvo  v řízení o udělení oprávnění  přihlíží  zejména  k  tomu,  zda  lze  předpokládat, že žadatel  je  způsobilý  k  řádnému  a  účelnému  výkonu kolektivní správy. Oprávnění odejme, jestliže dodatečně zjistí, že v  době udělení oprávnění nebyly žadatelem splněny  předpoklady  pro  udělení  oprávnění,  anebo  tyto  po udělení   oprávnění    odpadly,   a   nedojde-li    k   nápravě v ministerstvem  stanovené  přiměřené   lhůtě,  nebo  nejde nápravu zjednat, nebo pokud o to kolektivní správce požádá. Ministerstvo může oprávnění odejmout, jestliže kolektivní správce porušuje  povinnosti uložené zákonem a  nezjedná nápravu v ministerstvem stanovené lhůtě.

Kolektivní  správce má řadu povinností, např. zastupovat každého  nositele práv při výkonu  jeho práva, které ze zákona kolektivně spravuje, převzít zastoupení každého nositele práv při výkonu  jeho práva, pokud o  to požádá a prokáže,  že došlo k příslušnému užití předmětu ochrany, a není-li pro výkon téhož práva zastupován zahraniční osobou, zastupovat  každého   nositele  práv  při   výkonu  jeho  práva v rozsahu s ním sjednaném, zastupovat nositele práv za rovných podmínek, vést  rejstřík smluvně  zastupovaných nositelů  práva a předmětů ochrany, atd.

Kolektivní správce  zastupuje nositele  práv svým jménem a na  jeho  účet. Vykonává kolektivní správu nevýdělečně, je však oprávněn požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů.

Kolektivní  správce   poskytuje  smlouvami oprávnění k  výkonu práva užít předměty ochrany určené buď jednotlivě, nebo hromadně, což zahrnuje všechny předměty ochrany,  k nimž takové právo  kolektivně spravuje. Kolektivní správce dále uzavírá   s  uživateli   předmětů  ochrany   nebo  s osobami oprávněnými  hájit  zájmy  v  nich  sdružených uživatelů, kteří užívají  předměty  ochrany  týmž  nebo  podobným způsobem, nebo s osobami  povinnými  platit  odměny  podle  tohoto  zákona, za přiměřených  a   rovných  podmínek  smlouvy,   kterými  se  pro uživatele poskytuje  oprávnění k  výkonu práva  užít předměty ochrany, k nimž takové právo kolektivně spravují, stanovuje  výše a  způsob placení  odměn, nebo určuje způsob placení odměn stanovených tímto zákonem. Jedná se o kolektivní smlouvy.

Publikováno

Související práva

Práva výkonného umělce k uměleckému výkonu

Umělecký výkon je výkon herce, zpěváka, hudebníka, tanečníka, dirigenta, sbormistra, režiséra nebo jiné osoby, která hraje, zpívá, recituje, předvádí nebo jinak provádí umělecké dílo včetně výtvorů tradiční lidové kultury. Za umělecký výkon se považuje též výkon artisty. Výkonný umělec je fyzická osoba, která umělecký výkon vytvořila. Při nakládání s právy k výkonům vytvořeným společně při provedení téhož díla více výkonnými umělci, jako jsou členové orchestru, sboru, tanečního souboru nebo jiného uměleckého tělesa, zastupuje tyto výkonné umělce jejich jménem a na jejich účet umělecký vedoucí tělesa jako společný zástupce. Výkonný umělec má právo rozhodnout o zveřejnění svého uměleckého výkonu. Umělec má právo na to, aby jeho umělecký výkon, je-li užíván jinou osobou, nebyl užit způsobem snižujícím hodnotu výkonu, výkonní umělci jako jsou členové orchestru, sboru, tanečního souboru nebo jiného uměleckého tělesa jsou povinni brát na sebe přiměřený vzájemný ohled. Výkonný umělec má právo svůj umělecký výkon užít a udělit jinému smlouvou oprávnění k výkonu tohoto práva, další osoba může umělecký  výkon užít bez udělení  takového oprávnění pouze v případech stanovených zákonem. Výkonný umělec má právo na  odměnu v souvislosti s rozmnožováním jeho zaznamenaného výkonu pro osobní potřebu obdobně jako má právo na odměnu autor díla. Majetková práva výkonného umělce trvají 50 let od vytvoření výkonu. Je-li však v této době zveřejněn záznam tohoto výkonu, zanikají práva výkonného umělce až za 50 let od takového zveřejnění.

Právo výrobce zvukového a zvukově obrazového záznamu

Zvukový záznam je výlučně sluchem vnímatelný záznam zvuků výkonu výkonného umělce či jiných zvuků, nebo jejich vyjádření. Výrobce zvukového záznamu je fyzická nebo právnická osoba, která na svou odpovědnost poprvé zaznamená zvuky výkonu výkonného umělce či jiné zvuky, nebo jejich vyjádření, nebo pro kterou tak z jejího podnětu učiní jiná osoba. Zvukově obrazový záznam je záznam audiovizuálního (filmového) díla nebo záznam jiné řady zaznamenaných, spolu souvisejících obrazů vyvolávajících dojem pohybu, ať již doprovázených zvukem, či nikoli, vnímatelných  zrakem, a jsou-li  doprovázeny zvukem, vnímatelných i sluchem. Výrobce zvukového a zvukově obrazového záznamu má výlučné majetkové právo svůj záznam užít a udělit jinému smlouvou oprávnění k výkonu tohoto práva, další osoba může záznam užít bez udělení takového oprávnění pouze v případech stanovených zákonem. Výrobce zvukového  záznamu  má právo  na odměnu v souvislosti s rozmnožováním jeho záznamu pro osobní potřebu. Právo výrobce záznamu je převoditelné. Právo trvá 50 let od pořízení záznamu, je-li však v této  době záznam zveřejněn, zaniká právo výrobce až za 50 let od zveřejnění.

Právo rozhlasového a televizního vysílatele

Vysíláním se rozumí výsledek šíření zvuků nebo obrazů a zvuků nebo jejich vyjádření rozhlasem nebo televizí pro příjem veřejností. Vysílatel je fyzická nebo právnická osoba, která na svou odpovědnost uskutečňuje vysílání zvuků nebo obrazů a zvuků nebo jejich vyjádření rozhlasem nebo televizí, nebo pro kterou tak z jejího podnětu učiní jiná osoba. Vysílatel má výlučné majetkové právo své vysílání užít a udělit jinému smlouvou oprávnění k výkonu tohoto práva, další osoba může vysílání užít  bez udělení  takového oprávnění pouze v případech stanovených zákonem. Právo vysílatele je převoditelné a trvá 50 let po prvním vysílání.

Právo nakladatele

Nakladatel má právo na odměnu v souvislosti se zhotovením kopie pro osobní potřebu jím vydaného díla. Toto právo trvá 50 let od vydání díla.

Zvláštní právo pořizovatele databáze

Databází je soubor nezávislých děl, údajů  nebo jiných prvků,  systematicky nebo metodicky uspořádaných a individuálně přístupných elektronickými nebo jinými prostředky, bez ohledu na formu jejich vyjádření. Zvláštní práva k databázi přísluší pořizovateli  databáze, pokud představuje  kvalitativně nebo  kvantitativně podstatný vklad k pořízení, ověření nebo předvedení jejího obsahu, bez ohledu na to, zda databáze nebo její obsah jsou předmětem autorskoprávní nebo jiné ochrany. Pořizovatel databáze je fyzická nebo právnická osoba, která na svou odpovědnost pořídí databázi, nebo pro kterou tak z jejího podnětu učiní jiná osoba. Pořizovatel databáze má právo na vytěžování nebo na zužitkování celého obsahu databáze nebo její podstatné části a právo udělit další osobě oprávnění k výkonu tohoto práva. Právo pořizovatele databáze je převoditelné, a trvá 15 let od pořízení databáze. Je-li však v této době databáze zpřístupněna, zaniká zvláštní právo pořizovatele databáze za 15 let od prvního zpřístupnění.

Publikováno

Licence a licenční poplatky

Licenční smlouvou  autor poskytuje  nabyvateli oprávnění (licenci)  k výkonu práva dílo užít ke všem, nebo jen k jednotlivým   způsobům  užití,   v  rozsahu   omezeném  nebo  neomezeném, a nabyvatel  se  zavazuje,  není-li  sjednáno jinak, poskytnout autorovi odměnu. Autor nemůže  poskytnout oprávnění  k výkonu  práva dílo užít způsobem, který v době uzavření smlouvy ještě není znám. Nabyvatel je zpravidla povinen licenci využít. Poskytuje-li se licence jako výhradní, vyžaduje smlouva písemnou  formu. Obvykle je  nabyvatel licence povinen poskytnout  autorovi  na  své  náklady  alespoň jednu kopii autorova díla. Licence  může být poskytnuta  jako licence výhradní  nebo licence nevýhradní. Nevyplývá-li ze smlouvy jinak, má se za to, že jde o licenci nevýhradní. V případě výhradní licence autor nesmí poskytnout licenci třetí osobě a je obvykle povinen se i sám zdržet výkonu práva užít dílo způsobem, ke kterému licenci udělil. V případě  nevýhradní licence  je autor  i nadále oprávněn k výkonu  práva užít  dílo  způsobem,  ke kterému  licenci udělil, i k poskytnutí licence třetím osobám. Smlouva,  kterou  autor  poskytne  třetí  osobě  licenci v době,  kdy  trvá  výhradní  licence, je  neplatná, pokud nabyvatel výhradní  licence k uzavření takové smlouvy neudělí písemný souhlas. 

Až na výjimky  musí  být  ve  smlouvě dohodnuta výše odměny  nebo v ní musí být  alespoň stanoven způsob jejího určení. Pokud to smlouva neobsahuje, je neplatná, s výjimkou případů, kdy z jednání stran vyplývá jejich vůle uzavřít smlouvu úplatně i bez určení  výše odměny a nabyvatel je povinen poskytnout autorovi  odměnu v obvyklé výši, nebo strany ve smlouvě sjednají, že licence se poskytuje bezúplatně.

Licence může  být  omezena  na jednotlivé  způsoby užití díla. Ty mohou být omezeny rozsahem, např. množství, místa nebo času. Územní rozsah licence je zpravidla omezen na území České republiky, časový rozsah licence na dobu obvyklou u daného druhu díla a způsobu  užití, a množstevní  rozsah  licence  je  omezen  na  množství, které je obvyklé u daného druhu díla a způsobu užití. Licence  k rozmnožování díla zahrnuje  oprávnění k  pořízení kopií  přímých i  nepřímých, trvalých  i dočasných,  vcelku nebo  zčásti, zahrnuje i licenci k rozšiřování takto zhotovených kopií. Licence k vysílání  díla zahrnuje i oprávnění  k zhotovení záznamu  díla vysílatelem. Všechny tyto podmínky licence lze smlouvou upravit odlišně. Nakladatelská licenční smlouva je ta, kterou  autor  poskytuje  nabyvateli licenci  k  rozmnožování  a  rozšiřování  díla slovesného, hudebně dramatického  nebo hudebního,  výtvarného, díla  fotografického či díla vyjádřeného způsobem podobným fotografii, pokud nejde o užití díla   v  provedení   výkonnými  umělci. Je-li  tak sjednáno ve smlouvě,  může nabyvatel oprávnění tvořící součást  licence zcela nebo zčásti  poskytnout třetí osobě (podlicence)

Nabyvatel nesmí upravit či jinak  měnit dílo, jeho název nebo označení autora, pokud se nedohodnou jinak, nebo jde-li o takovou úpravu  díla   nebo  názvu,  u  které  očekávat, že by k ní autor vzhledem k okolnostem užití svolil. Zánikem  osoby,  které  byla udělena licence, přechází práva a povinnosti z  licenční smlouvy na jejího právního nástupce, resp. dědice, není-li to vyloučeno. Kromě zániku licence může za určitých podmínek autor od licenční smlouvy odstoupit.

Nevyužívá-li  nabyvatel   výhradní  licenci  vůbec  nebo využívá-li ji nedostatečně, např. pokud nakladatel nevydává autorův román, a autorovi je známo, že jiný nakladatel o něj má zájem, a jsou-li tím značně nepříznivě dotčeny oprávněné  zájmy  autora,  může  autor  od  smlouvy  odstoupit. Autor může od smlouvy odstoupit teprve poté, kdy nabyvatele vyzve, aby v přiměřené lhůtě licenci dostatečně využil,  a nabyvatel oprávnění nevyužije  ani přes tuto  výzvu.  Autor  může dále odstoupit  od smlouvy, jestliže  jeho dosud   nezveřejněné   dílo   už  neodpovídá   jeho  přesvědčení a zveřejněním  díla   by  byly  značně   nepříznivě  dotčeny  jeho oprávněné osobní  zájmy. Této možnosti nelze využít u všech druhů děl. Autor je povinen v odůvodněných případech nahradit nabyvateli škodu vzniklou odstoupením od smlouvy.

Naše kancelář poskytuje služby spojené s uzavíráním těchto smluv, a to jak pro autory, tak pro nabyvatele licence, a to i v oblasti počítačového software.

Publikováno

Práva autora

Autorem je fyzická osoba, která dílo vytvořila. Dílo je výsledkem tvůrčí činnosti a fantazie autora. Výsledek autorovy činnosti jako činnosti duševní je nehmotný, je proto potřeba autorské dílo odlišovat od hmotného předmětu, v němž je dílo vyjádřeno (např. malířské plátno nebo notový záznam).

Autorské  právo k  dílu  vzniká  okamžikem, kdy je dílo vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě. K jeho vzniku tedy není třeba, aby bylo dílo uveřejněno. České autorské právo, stejně jako autorské právo většiny jiných zemí tak stojí na zásadě neformálnosti jak co se týče vzniku, tak i trvání autorského práva. Autorské  právo zahrnuje  výlučná  práva  osobnostní  a výlučná práva majetková.

Osobnostní práva

Autor má právo rozhodnout o zveřejnění svého díla. Dále má  právo  osobovat  si  autorství,  včetně práva rozhodnout, zda a jakým způsobem má být jeho autorství uvedeno při zveřejnění jeho díla. Má až na výjimky  právo na  nedotknutelnost svého  díla, i právo na přístup k dílu. Jiná osoba nesmí dílo užívat způsobem snižujícím hodnotu díla. Autor má  právo  na  dohled  nad  plněním  této  povinnosti. Osobnostních práv se autor  nemůže vzdát, tato práva jsou nepřevoditelná a smrtí autora  zanikají. Pokud by byl proveden převod takového práva, byl by neplatný. Po  smrti autora si  nikdo nesmí osobovat  jeho autorství k dílu, dílo smí být užito  jen způsobem nesnižujícím jeho hodnotu a musí být uveden autor díla, nejde-li o dílo anonymní.

Majetková práva

Majetkových  práv se autor nemůže  vzdát, tato práva jsou nepřevoditelná  a  nelze  je  postihnout  výkonem  rozhodnutí,  to neplatí pro pohledávky z těchto práv. Majetková   práva  jsou  předmětem   dědictví.  Majetková práva trvají až na výjimky po dobu autorova života a 70 let po jeho smrti. Bylo-li  dílo vytvořeno jako dílo  spoluautorů, počítá se doba trvání  majetkových práv od smrti  spoluautora, který ostatní přežil. Dílo,  u kterého uplynula  doba trvání majetkových  práv (tzv. volné dílo). může každý  bez dalšího volně  užít. I dále platí, že  po  smrti autora si  nikdo nesmí osobovat  jeho autorství k dílu, dílo smí být užito  jen způsobem nesnižujícím jeho hodnotu a musí být uveden autor díla, nejde-li o dílo anonymní. Majetkovými právy jsou právo dílo užít a udělit jiné osobě smlouvou oprávnění  k výkonu  tohoto práva (rozmnožování díla, rozšiřování, pronájem, půjčování, vystavování originálu nebo kopie díla, právo na sdělování díla veřejnosti a právo na vysílání a na přenos vysílání díla), právo na odměnu při opětném prodeji originálu uměleckého díla, a právo na odměnu v souvislosti s rozmnožováním díla pro osobní potřebu.

Omezení autorského práva  jsou dovolena jen ve zvláštních případech  stanovených  v zákoně,  nesmějí  být  vykládána způsobem, který  by narušoval běžný výkon  autorských práv a který by byl neospravedlnitelně na újmu oprávněným zájmům autora. V  rozsahu   odůvodněném  účelem  oprávněného  zhotovení kopie  může být takto zhotovená kopie také nevýdělečně rozšiřována.

Publikováno

Autorské dílo

Předmětem práva autorského je dílo literární a jiné dílo umělecké a dílo vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě včetně podoby elektronické, trvale nebo dočasně, bez ohledu na jeho rozsah, účel nebo význam.

Dílem je zejména dílo  slovesné vyjádřené řečí  nebo písmem, dílo  hudební, dílo  dramatické a  dílo hudebně  dramatické, dílo  choreografické a dílo pantomimické,  dílo fotografické a  dílo vyjádřené postupem podobným   fotografii,   dílo    audiovizuální,   jako   je   dílo kinematografické, dílo  výtvarné, jako je  dílo malířské, grafické a sochařské, dílo architektonické včetně díla urbanistického, dílo užitého umění a dílo kartografické. Za dílo se považuje též počítačový program, je-li původní v tom smyslu, že je autorovým  vlastním duševním výtvorem. Fotografie, která je původní, je chráněna jako dílo fotografické. Právo  autorské  se  vztahuje  na  dílo  dokončené, jeho jednotlivé  vývojové fáze  a části,  včetně názvu  a jmen  postav, pokud splňují stanovené podmínky.

Za dílo souborné  se  považuje  databáze,  která  je  způsobem výběru nebo uspořádáním   obsahu   autorovým   vlastním   duševním   výtvorem, a dále sborník, jako je časopis, encyklopedie, antologie, pásmo, výstava, atd., jde-li o soubor nezávislých děl nebo  jiných  prvků,  který  je  způsobem  výběru nebo uspořádáním obsahu  jedinečným  výsledkem  tvůrčí  činnosti  autora. Vznikem souborného díla vzniká vedle jednotlivých autorských práv k dílům do souboru zařazeným ještě nově autorské právo k souboru jako celku. Ke společenskému uplatňování autorského díla dochází jeho reprodukcí. Prvním  oprávněným   veřejným  přednesením,  provedením, předvedením, vystavením, vydáním či jiným zpřístupněním veřejnosti je dílo zveřejněno. Zahájením oprávněného  veřejného rozšiřování kopií je dílo vydáno.

Ochrana podle autorského práva se nevztahuje na úřední  dílo,  jímž  je  právní  předpis,  rozhodnutí,  veřejná listina, veřejně přístupný rejstřík a sbírka jeho listin a jiná podobná díla, výtvory  tradiční lidové  kultury, není-li  pravé jméno  autora obecně známo a nejde-li o dílo anonymní nebo o dílo pseudonymní, politický projev a řeč pronesenou při úředním jednání.

Více informací najdete na našem partnerském portálu http://www.autorske-pravo.info