Autor: Vynález

Publikováno

Licence a licenční poplatky

Licenční smlouvou  autor poskytuje  nabyvateli oprávnění (licenci)  k výkonu práva dílo užít ke všem, nebo jen k jednotlivým   způsobům  užití,   v  rozsahu   omezeném  nebo  neomezeném, a nabyvatel  se  zavazuje,  není-li  sjednáno jinak, poskytnout autorovi odměnu. Autor nemůže  poskytnout oprávnění  k výkonu  práva dílo užít způsobem, který v době uzavření smlouvy ještě není znám. Nabyvatel je zpravidla povinen licenci využít. Poskytuje-li se licence jako výhradní, vyžaduje smlouva písemnou  formu. Obvykle je  nabyvatel licence povinen poskytnout  autorovi  na  své  náklady  alespoň jednu kopii autorova díla. Licence  může být poskytnuta  jako licence výhradní  nebo licence nevýhradní. Nevyplývá-li ze smlouvy jinak, má se za to, že jde o licenci nevýhradní. V případě výhradní licence autor nesmí poskytnout licenci třetí osobě a je obvykle povinen se i sám zdržet výkonu práva užít dílo způsobem, ke kterému licenci udělil. V případě  nevýhradní licence  je autor  i nadále oprávněn k výkonu  práva užít  dílo  způsobem,  ke kterému  licenci udělil, i k poskytnutí licence třetím osobám. Smlouva,  kterou  autor  poskytne  třetí  osobě  licenci v době,  kdy  trvá  výhradní  licence, je  neplatná, pokud nabyvatel výhradní  licence k uzavření takové smlouvy neudělí písemný souhlas. 

Až na výjimky  musí  být  ve  smlouvě dohodnuta výše odměny  nebo v ní musí být  alespoň stanoven způsob jejího určení. Pokud to smlouva neobsahuje, je neplatná, s výjimkou případů, kdy z jednání stran vyplývá jejich vůle uzavřít smlouvu úplatně i bez určení  výše odměny a nabyvatel je povinen poskytnout autorovi  odměnu v obvyklé výši, nebo strany ve smlouvě sjednají, že licence se poskytuje bezúplatně.

Licence může  být  omezena  na jednotlivé  způsoby užití díla. Ty mohou být omezeny rozsahem, např. množství, místa nebo času. Územní rozsah licence je zpravidla omezen na území České republiky, časový rozsah licence na dobu obvyklou u daného druhu díla a způsobu  užití, a množstevní  rozsah  licence  je  omezen  na  množství, které je obvyklé u daného druhu díla a způsobu užití. Licence  k rozmnožování díla zahrnuje  oprávnění k  pořízení kopií  přímých i  nepřímých, trvalých  i dočasných,  vcelku nebo  zčásti, zahrnuje i licenci k rozšiřování takto zhotovených kopií. Licence k vysílání  díla zahrnuje i oprávnění  k zhotovení záznamu  díla vysílatelem. Všechny tyto podmínky licence lze smlouvou upravit odlišně. Nakladatelská licenční smlouva je ta, kterou  autor  poskytuje  nabyvateli licenci  k  rozmnožování  a  rozšiřování  díla slovesného, hudebně dramatického  nebo hudebního,  výtvarného, díla  fotografického či díla vyjádřeného způsobem podobným fotografii, pokud nejde o užití díla   v  provedení   výkonnými  umělci. Je-li  tak sjednáno ve smlouvě,  může nabyvatel oprávnění tvořící součást  licence zcela nebo zčásti  poskytnout třetí osobě (podlicence)

Nabyvatel nesmí upravit či jinak  měnit dílo, jeho název nebo označení autora, pokud se nedohodnou jinak, nebo jde-li o takovou úpravu  díla   nebo  názvu,  u  které  očekávat, že by k ní autor vzhledem k okolnostem užití svolil. Zánikem  osoby,  které  byla udělena licence, přechází práva a povinnosti z  licenční smlouvy na jejího právního nástupce, resp. dědice, není-li to vyloučeno. Kromě zániku licence může za určitých podmínek autor od licenční smlouvy odstoupit.

Nevyužívá-li  nabyvatel   výhradní  licenci  vůbec  nebo využívá-li ji nedostatečně, např. pokud nakladatel nevydává autorův román, a autorovi je známo, že jiný nakladatel o něj má zájem, a jsou-li tím značně nepříznivě dotčeny oprávněné  zájmy  autora,  může  autor  od  smlouvy  odstoupit. Autor může od smlouvy odstoupit teprve poté, kdy nabyvatele vyzve, aby v přiměřené lhůtě licenci dostatečně využil,  a nabyvatel oprávnění nevyužije  ani přes tuto  výzvu.  Autor  může dále odstoupit  od smlouvy, jestliže  jeho dosud   nezveřejněné   dílo   už  neodpovídá   jeho  přesvědčení a zveřejněním  díla   by  byly  značně   nepříznivě  dotčeny  jeho oprávněné osobní  zájmy. Této možnosti nelze využít u všech druhů děl. Autor je povinen v odůvodněných případech nahradit nabyvateli škodu vzniklou odstoupením od smlouvy.

Naše kancelář poskytuje služby spojené s uzavíráním těchto smluv, a to jak pro autory, tak pro nabyvatele licence, a to i v oblasti počítačového software.

Publikováno

Práva autora

Autorem je fyzická osoba, která dílo vytvořila. Dílo je výsledkem tvůrčí činnosti a fantazie autora. Výsledek autorovy činnosti jako činnosti duševní je nehmotný, je proto potřeba autorské dílo odlišovat od hmotného předmětu, v němž je dílo vyjádřeno (např. malířské plátno nebo notový záznam).

Autorské  právo k  dílu  vzniká  okamžikem, kdy je dílo vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě. K jeho vzniku tedy není třeba, aby bylo dílo uveřejněno. České autorské právo, stejně jako autorské právo většiny jiných zemí tak stojí na zásadě neformálnosti jak co se týče vzniku, tak i trvání autorského práva. Autorské  právo zahrnuje  výlučná  práva  osobnostní  a výlučná práva majetková.

Osobnostní práva

Autor má právo rozhodnout o zveřejnění svého díla. Dále má  právo  osobovat  si  autorství,  včetně práva rozhodnout, zda a jakým způsobem má být jeho autorství uvedeno při zveřejnění jeho díla. Má až na výjimky  právo na  nedotknutelnost svého  díla, i právo na přístup k dílu. Jiná osoba nesmí dílo užívat způsobem snižujícím hodnotu díla. Autor má  právo  na  dohled  nad  plněním  této  povinnosti. Osobnostních práv se autor  nemůže vzdát, tato práva jsou nepřevoditelná a smrtí autora  zanikají. Pokud by byl proveden převod takového práva, byl by neplatný. Po  smrti autora si  nikdo nesmí osobovat  jeho autorství k dílu, dílo smí být užito  jen způsobem nesnižujícím jeho hodnotu a musí být uveden autor díla, nejde-li o dílo anonymní.

Majetková práva

Majetkových  práv se autor nemůže  vzdát, tato práva jsou nepřevoditelná  a  nelze  je  postihnout  výkonem  rozhodnutí,  to neplatí pro pohledávky z těchto práv. Majetková   práva  jsou  předmětem   dědictví.  Majetková práva trvají až na výjimky po dobu autorova života a 70 let po jeho smrti. Bylo-li  dílo vytvořeno jako dílo  spoluautorů, počítá se doba trvání  majetkových práv od smrti  spoluautora, který ostatní přežil. Dílo,  u kterého uplynula  doba trvání majetkových  práv (tzv. volné dílo). může každý  bez dalšího volně  užít. I dále platí, že  po  smrti autora si  nikdo nesmí osobovat  jeho autorství k dílu, dílo smí být užito  jen způsobem nesnižujícím jeho hodnotu a musí být uveden autor díla, nejde-li o dílo anonymní. Majetkovými právy jsou právo dílo užít a udělit jiné osobě smlouvou oprávnění  k výkonu  tohoto práva (rozmnožování díla, rozšiřování, pronájem, půjčování, vystavování originálu nebo kopie díla, právo na sdělování díla veřejnosti a právo na vysílání a na přenos vysílání díla), právo na odměnu při opětném prodeji originálu uměleckého díla, a právo na odměnu v souvislosti s rozmnožováním díla pro osobní potřebu.

Omezení autorského práva  jsou dovolena jen ve zvláštních případech  stanovených  v zákoně,  nesmějí  být  vykládána způsobem, který  by narušoval běžný výkon  autorských práv a který by byl neospravedlnitelně na újmu oprávněným zájmům autora. V  rozsahu   odůvodněném  účelem  oprávněného  zhotovení kopie  může být takto zhotovená kopie také nevýdělečně rozšiřována.

Publikováno

Autorské dílo

Předmětem práva autorského je dílo literární a jiné dílo umělecké a dílo vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě včetně podoby elektronické, trvale nebo dočasně, bez ohledu na jeho rozsah, účel nebo význam.

Dílem je zejména dílo  slovesné vyjádřené řečí  nebo písmem, dílo  hudební, dílo  dramatické a  dílo hudebně  dramatické, dílo  choreografické a dílo pantomimické,  dílo fotografické a  dílo vyjádřené postupem podobným   fotografii,   dílo    audiovizuální,   jako   je   dílo kinematografické, dílo  výtvarné, jako je  dílo malířské, grafické a sochařské, dílo architektonické včetně díla urbanistického, dílo užitého umění a dílo kartografické. Za dílo se považuje též počítačový program, je-li původní v tom smyslu, že je autorovým  vlastním duševním výtvorem. Fotografie, která je původní, je chráněna jako dílo fotografické. Právo  autorské  se  vztahuje  na  dílo  dokončené, jeho jednotlivé  vývojové fáze  a části,  včetně názvu  a jmen  postav, pokud splňují stanovené podmínky.

Za dílo souborné  se  považuje  databáze,  která  je  způsobem výběru nebo uspořádáním   obsahu   autorovým   vlastním   duševním   výtvorem, a dále sborník, jako je časopis, encyklopedie, antologie, pásmo, výstava, atd., jde-li o soubor nezávislých děl nebo  jiných  prvků,  který  je  způsobem  výběru nebo uspořádáním obsahu  jedinečným  výsledkem  tvůrčí  činnosti  autora. Vznikem souborného díla vzniká vedle jednotlivých autorských práv k dílům do souboru zařazeným ještě nově autorské právo k souboru jako celku. Ke společenskému uplatňování autorského díla dochází jeho reprodukcí. Prvním  oprávněným   veřejným  přednesením,  provedením, předvedením, vystavením, vydáním či jiným zpřístupněním veřejnosti je dílo zveřejněno. Zahájením oprávněného  veřejného rozšiřování kopií je dílo vydáno.

Ochrana podle autorského práva se nevztahuje na úřední  dílo,  jímž  je  právní  předpis,  rozhodnutí,  veřejná listina, veřejně přístupný rejstřík a sbírka jeho listin a jiná podobná díla, výtvory  tradiční lidové  kultury, není-li  pravé jméno  autora obecně známo a nejde-li o dílo anonymní nebo o dílo pseudonymní, politický projev a řeč pronesenou při úředním jednání.

Více informací najdete na našem partnerském portálu http://www.autorske-pravo.info

Publikováno

Ochrana spotřebitele

Spotřebitelem je fyzická nebo právnická osoba, která nakupuje výrobky nebo užívá služby za jiným účelem než pro podnikání s těmito výrobky nebo službami. Oblastí ochrany spotřebitele se zabývá řada zákonů, v poslední době pak dochází k harmonizaci této úpravy s pravidly Evropských společenství.

Mezi základní povinnosti prodávajícího patří především poctivost prodeje výrobků a poskytování služeb, což znamená povinnost prodávat výrobky ve správné hmotnosti, míře nebo množství, v předepsané jakosti  a za ceny sjednané v souladu s cenovými předpisy a tyto ceny správně účtovat. Prodávající  se nesmí při prodeji výrobků a poskytování služeb chovat v rozporu s dobrými mravy, zejména nesmí spotřebitele žádným způsobem diskriminovat. Nikdo nesmí spotřebitele klamat, zejména uvádět nepravdivé, nedoložené, neúplné, nepřesné, nejasné, dvojsmyslné nebo přehnané údaje anebo zamlčet údaje o skutečných vlastnostech výrobků nebo služeb či úrovni nákupních podmínek. Za klamání spotřebitele se považuje též nabídka nebo prodej výrobků nebo zboží porušujících některá práva duševního vlastnictví. Důležitá je rovněž informační povinnost prodávajícího. Prodávající je povinen řádně informovat o vlastnostech prodávaných výrobků nebo charakteru poskytovaných služeb, musí zajistit, aby jím prodávané výrobky byly přímo viditelně a srozumitelně označeny názvem výrobku, označením výrobce nebo dovozce, popřípadě dodavatele, údaji o hmotnosti nebo množství nebo velikosti, popřípadě rozměru.

Naše společnost poskytuje nejen příslušné poradenství pro podnikatele, kteří jsou povinni zajistit zejména správné označení svých výrobků a služeb, ale nabízí své služby i při zjištěném porušování těchto povinností, nejčastěji ve spojení s nekalosoutěžním jednáním, a to včetně podání podnětů příslušným kontrolním orgánům, zejména České obchodní inspekci. Ta kontroluje dodržování podmínek stanovených k zabezpečení jakosti, zdravotní nezávadnosti a bezpečnosti výrobků i služeb a poskytování řádných informací o nich. Dále kontroluje, zda spotřebitel není klamán nepravdivými, nedoloženými či neúplnými údaji o skutečných vlastnostech výrobků nebo služeb, a také zda kontrolované osoby dodržují povinnosti ve vztahu ke státu, např. prokazování původu zboží, schvalování výrobků před jejich uvedením na vnitřní trh a oprávnění k provozování živnosti. Poradenská služba na všech pracovištích ČOI poskytuje spotřebitelům i podnikatelské veřejnosti právní informace, radí jim v rozsahu svých kontrolních pravomocí a přijímá podněty ke kontrole. Za protiprávní jednání může být ve správním řízení být uložena kontrolované osobě sankce do výše 1 000 000 Kč, při opakovaném porušení až 2 000 000 Kč. Nejvyšší sankci, do 20 milionů Kč, umožňuje za závažné porušení oprávněných zájmů spotřebitelů uložit zákon o technických požadavcích na výrobky a zákon o obecné bezpečnosti výrobků. Za méně závažné porušení zákona může inspektor uložit fyzické osobě blokovou pokutu na místě až do 5000 Kč.

S touto problematikou souvisí i řešení situací vzniklých dovozem a prodejem padělků.

Publikováno

Porušování průmyslových práv dovozem a prodejem padělků

Padělání, tedy výroba padělků, je neoprávněným užitím průmyslových práv, a to buď použitím metody nebo principu chráněného patentem, a nejčastěji okopírování výrobku chráněného užitným vzorem nebo designu, tedy vzhledu výrobku chráněného průmyslovým vzorem nebo autorskoprávní ochranou nebo označení výrobku cizí ochrannou známkou nebo označením jí velmi podobným.

Přestože stále řada spotřebitelů zastává názor, že padělání je v podstatě neškodným jednáním, které pokud už někoho poškozuje, tak jen velké nadnárodní společnosti, které to v podstatě na svých příjmech ani nezaznamenají, ve světě i u nás se prosazuje zejména díky vládním kampaním názor odlišný. Padělané zboží nepoškozuje jen vlastníky průmyslových práv, ale zejména samotné spotřebitele. Padělaný výrobek není jen „laciný suvenýr“, jedná se o zboží, které svou kvalitou, servisem, a často i bezpečností obvykle daleko zaostává za originálním zbožím.

Existuje řada způsobů, jak se bránit padělání zboží. Pro vlastníky průmyslových práv jsou vhodná jak opatření při jeho zjištěném prodeji na českém trhu, tak opatření učiněná již při dovozu tohoto zboží do České republiky.

Opatření na hranicích

Podle zákona č.191/1999 Sb., o opatřeních týkajících se dovozu, vývozu a zpětného vývozu zboží porušujícího některá práva duševního vlastnictví a o změně některých dalších zákonů, držitelé práva (tj. oprávněný majitel ochranné známky, autorského práva nebo souvisejícího práva, práva k průmyslovému vzoru, patentu, dodatkového ochranného osvědčení, odrůdového práva, chráněného označení původu, chráněného zeměpisného práva nebo jakákoli jiná osoba oprávněná používat kterékoli z práv k duševnímu vlastnictví nebo zástupce držitele práva nebo oprávněný uživatel) mohou podat žádost, aby celní úřady zasáhly a učinily příslušná opatření, která zabrání porušování jejich práv k duševnímu vlastnictví. Jedná se zejména o celní zásahy v případě podezření na dovoz výrobků porušujících tato práva (padělků) na území ČR.

Za určitých zákonných podmínek, je celní úřad oprávněn zajistit zboží, o němž má důvodné podezření, že jeho výrobou nebo úpravou byla porušena práva k duševnímu vlastnictví, zajistit zničení zboží, nebo vyřadit zboží z obchodování a jiného nakládání se zbožím, které bylo soudem uznáno za zboží, jehož výrobou nebo úpravou byla porušena práva k duševnímu vlastnictví. Takové zboží může být po odstranění ochranných známek předáno i k humanitárním účelům. Žádost o zásah je nutné podat ještě před předpokládaným dovozem tohoto zboží do České republiky Celní úřad, který zajistil zboží při provádění celního dohledu v době, kdy ještě nebyla podána žádost, sdělí bezodkladně majiteli práva, pokud je mu znám, písemně nebo elektronicky, zjištěnou skutečnost o možném porušení jeho práva, aby mohl podat tuto žádost, a údaje pouze o skutečném nebo předpokládaném množství zboží a jeho povaze.

Žádost o zásah se podává výhradně Celnímu ředitelství Hradec Králové, které je oprávněno ke schvalovacímu procesu a také k prodlužování již schválených žádostí. Podle článku 5 odst. 4 NR (ES) č. 1383/2003 může žadatel, pokud je držitelem ochranné známky společenství průmyslového vzoru Společenství, práva Společenství, práva Společenství na ochranu rostlinné odrůdy nebo označení původu či zeměpisného označení, které je ve Společenství chráněno, v žádosti kromě požádání o zásah celních orgánů členského státu, v němž je žádost podávána, požádat o zásah celních orgánů i v jednom či větším počtu dalších členských států.

Opatření při prodeji padělaného zboží

Pokud je zjištěn prodej zboží, porušujícího průmyslová práva třetích osob, jedná se nepochybně o zboží, které má právní vady, a jeho prodej ve většině případů naplňuje znaky nepoctivého prodeje. V takovém případě je možné podat písemný podnět České obchodní inspekci.

Naše kancelář poskytuje společnostem veškeré informace a poradenství nutné pro ochranu před paděláním jejich zboží, včetně přípravy všech podání, podnětů a žádostí, a zastupování podnikatele v příslušných řízeních. V případě způsobené škody můžeme vést soudní a mimosoudní řízení vedoucí k její náhradě.

Publikováno

Franchising

Franchisingem nazýváme způsob podnikání pod cizím jménem, za přesně stanovených smluvních podmínek mezi franchisorem a franchisantem.

Franchisorem je osoba, která vytvořila způsob vedení určitého podniku (tzv. franchisový balík), a to od základní myšlenky, přes označení, zpravidla chráněné ochrannou známkou, sortiment výrobků nebo služeb, až po způsob propagace, vzhled provozoven  a jejich rozmístění.

Franchisantem je naproti tomu osoba, která se rozhodne uzavřít franchisingovou smlouvu a na jejím základě podnikat v jedné z provozoven podle pravidel franchisora. Tímto způsobem jsou zpravidla provozovány restaurace, prodejny rychlého občerstvení, popř. obuvi a oděvů, ale i podniky poskytující služby, jako jsou kadeřnictví, autoopravny, atd.

Výhodu tohoto způsobu podnikání představuje pro franchisora možnost rozšiřování jeho podnikání bez nutnosti zakládání nových dceřiných společností, odštěpných závodů, atd., ale se zachováním možnosti kontroly kvality a způsobu obchodu v nové provozovně a snadno kvantifikovatelný zisk z tohoto způsobu podnikání ve formě licenčních a jiných poplatků. Pro franchisora se zase jedná o velmi významnou pomoc v začátcích podnikání v podobě vyzkoušeného a zpravidla osvědčeného know-how, majícího již zpravidla mezi spotřebiteli dobré jméno, snížení nákladů na zahájení podnikání a možnost proškolení zaměstnanců i jeho samotného tak, aby byl podnik provozován nejlepším možným způsobem.

Základem úspěšného franchisingu je propracovaný franchisový balík, ozkoušený pilotním projektem, a zejména precizně připravená smlouva mezi franchisorem a franchisantem. Vzhledem ke specifikům každého konkrétního příkladu a časté průmyslověprávní ochraně součástí balíku je v podstatě nezbytné, aby tato smlouva byla připravena odborníkem, nejlépe právní kanceláří se specializací na obchodní právo a právo duševního vlastnictví. Franchisingové smlouvy mohou být také posuzovány z hlediska hospodářské soutěže. V případě uzavírání smlouvy v případě velkých společností, u kterých lze předpokládat  významný podíl na trhu v České republice lze proto uvažovat o podání žádosti u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže o vydání tzv. negativního atestu, který by zaručil, že daná smlouva je z tohoto hlediska nezávadná.

Naše společnost Vám může nabídnout své služby v této oblasti, tedy nejen přípravu a konzultaci franchisingové smlouvy, ale i smluv souvisejících, tedy zejména licenčních smluv k příslušným ochranným známkám, patentů, užitným vzorům, atd., včetně jejich registrace u Úřadu průmyslového vlastnictví, bez nichž jsou vůči třetím osobám neúčinné. Samozřejmě Vám nabízíme i poradenství a konzultaci možných řešení v případě sporů vzniklých z porušení těchto smluv.

Publikováno

Nekalá soutěž

Nekalou soutěží rozumíme podle obecné podstaty zákona takové jednání v hospodářském styku, které je způsobilé přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo zákazníkům, které je v rozporu s dobrými mravy soutěže. Nekalá soutěž se zakazuje.

Zákon tedy výslovně zakazuje jednání, které naplňuje současně tři znaky, a to:

  • je v hospodářském styku,
  • je v rozporu s dobrými mravy soutěže,
  • je způsobilé přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo zákazníkům.

Občanský zákoník vymezuje speciální skutkové podstaty nekalé soutěže, kterými jsou zejména:

  • klamavá reklama,
  • klamavé označování zboží a služeb,
  • vyvolávání nebezpečí záměny,
  • parazitování na pověsti závodu, výrobku či služeb jiného soutěžitele,
  • podplácení,
  • zlehčování,
  • srovnávací reklama, pokud není dovolena jako přípustná,
  • porušení obchodního tajemství,
  • dotěrné obtěžování a
  • ohrožení zdraví a životního prostředí.

Jako nekalou soutěž zahrnující vyvolávání nebezpečí záměny postihuje zákon tři typy jednání:

  • užívání obchodního jména nebo zvláštního označení podniku užívaných již po právu jiným soutěžitelem
  • užívání zvláštních označení výrobků nebo obchodních materiálů podniku, která platí v zákaznických kruzích pro určitý podnik za příznačná
  • napodobování cizích výrobků nebo jejich obalů (výjimku tvoří v tomto případě napodobení v prvcích, které jsou už z povahy výrobků funkčně, esteticky nebo technicky předurčeny, a napodobitel učinil veškerá opatření, aby nebezpečí záměny vyloučil nebo aspoň podstatně omezil)

Pokud k jednotlivým označením příslušejí zvláštní práva (průmyslová, autorská), tvoří jejich porušení zvláštní skutkovou podstatu, kterou nelze zaměňovat s jednáním nekalé soutěže. Abychom mohli mluvit o zaměnitelnosti z hlediska nekalé soutěže, je třeba, aby název, značka, výrobek či obal, o jehož zaměnitelnost se jedná, byl individualizovatelný, tzn. aby měl příslušnou míru rozlišovací způsobilosti. Právní prostředky ochrany v oblasti práva na ochranu proti nekalé soutěži jsou soukromoprávní (na rozdíl od veřejnoprávních).
Je to především:

  • nárok na zdržení se jednání nekalé soutěže
  • nárok na odstranění stavu, který jednáním nekalé soutěže vznikl
  • nárok na přiměřené zadostiučinění
  • nárok na náhradu škody
  • nárok na vydání bezdůvodného obohacení
  • různé nároky určovací

Ten, jehož práva byla porušena nebo ohrožena nekalou soutěží, se může domáhat na rušiteli, aby se porušování zdržel a odstranil závadný stav. Dále pak má nárok na přiměřené zadostiučinění, které může být poskytnuto i v penězích, náhradu škody či vydání bezdůvodného obohacení, popř. zveřejnění rozsudku na náklady rušitele.

Nekalou soutěž postihuje i trestní zákon, který vymezuje skutkovou podstatu trestného činu nekalé soutěže podle trestního zákoníku. Tuto skutkovou podstatu naplňuje úmyslné jednání, které musí být v rozporu s předpisy upravujícími soutěž v hospodářském styku, musí se uskutečnit v hospodářské soutěži a musí poškodit dobrou pověst nebo ohrozit chod nebo rozvoj podniku soutěžitele.

Nekalosoutěžní jednání se bohužel stává téměř běžnou součástí obchodních praktik, a to i přesto, že se v konkrétním případě může jednat i o trestný čin. Proto je důležité být obeznámen jak s těmito praktikami, tak s možnostmi obrany proti takovému jednání. Naše kancelář poskytuje poradenství v případě setkání se s nekalosoutěžním jednáním a možné obrany proti tomuto jednání, a to jak obecně, tak v konkrétních situacích. Pro naše klienty dále můžeme získat mnoho příznivých rozhodnutí v oblasti ochranných známek, porušování licencí, padělání zboží, užití chráněného designu a dalších nekalosoutěžních praktik jejich konkurentů v oblasti průmyslových práv.

Více informací se dozvíte na našem partnerském portálu http://www.nekala-soutez.info

Publikováno

Smlouvy a nároky z jejich porušení

Naše kancelář nabízí komplexní služby pro obchodní společnosti v oblasti obchodního práva a práva duševního vlastnictví. Tyto služby zahrnují poradenství nejen v situaci porušování práv našich klientů, ale i ve strategii ochrany a využití jejich nehmotného vlastnictví.

Velmi důležitou složkou podnikání a obchodní činnosti je uzavírání smluv. Nabízíme Vám poradenství, připomínkování a posuzování návrhů smluv, stejně jako jejich samotnou přípravu a formulaci, a to nejen u smluv zákonem přímo upravených (licenční smlouva k předmětům průmyslového vlastnictví, licenční smlouva podle autorského zákona, kupní smlouvy, smlouvy o dílo, smlouvy o obchodním zastoupení, atd.), ale i u smluv, které pro jejich složitost nebylo možné upravit takto typově, jako je např. smlouva o franchise nebo smlouva o know-how. Naprosto nezbytná je součinnost odborníka při uzavírání složitých smluv týkajících se prodeje podniku nebo jeho části, a to zejména z hlediska správného ocenění všech složek tohoto podniku.

Našim klientům poskytujeme samozřejmě i služby pro případ nedodržení nebo porušení uzavřených smluv, a to již při jejich formulaci zařazováním vhodných ustanovení, např. o smluvních pokutách, prorogačních dohod a rozhodčích doložek, a i následně při skutečném porušení těchto ustanovení. Konzultujeme všechna možná řešení vzniklé situace a to zejména z hlediska časové a finanční náročnosti, zastupujeme klienty před soudy, nebo i při mimosoudním vyrovnání a v rozhodčím a arbitrážním řízení.

Publikováno

Evropský design

Právní ochrana v rámci Evropské unie umožňuje získat „Community Design“ – design Společenství, a to registraci, která má účinky pro všechny státy Unie (i přistoupivší) s dobou ochrany až 25 let.

Výhodou je řízení na podkladě jediné přihlášky pro všechny státy EU včetně budoucích. Toto řízení je tedy jednodušší, levnější a rychlejší než několik řízení v různých státech. Všechna práva plynoucí z registrovaného designu Společenství jsou přímo vymahatelná.

Možná je i omezená ochrana tzv. neregistrovaného designu Společenství po dobu 3 let od jeho uveřejnění. Tato ochrana vzniká automaticky uveřejněním tohoto designu na území některého členského státu EU.

Pro více informací navštivte náš partnerský portál http://www.prumyslovy-vzor.cz

Publikováno

Evropský patent

Evropský patentový systém je proces, kterým je možné získat ochranu pro vynález ve všech členských státech Evropské unie a dalších státech Evropské patentové konvence (EPC).

Žádost a celé řízení před Evropským patentovým úřadem v Mnichově je možné vést prostřednictvím naší kanceláře. Evropský patent po jeho udělení nabývá účinnost ihned po předložení překladů do jazyků jednotlivých států. Maximální doba ochrany je 20 let a ve výjimečných případech může být prodloužena (SPC). Udělený Evropský patent má stejné účinky jako platný patent národní. Náš národní patentový úřad také umožňuje při zamítnutí evropské přihlášky podat změněnou přihlášku národní se zachováním práva přednosti. Kromě podání patentové přihlášky v EU můžete ještě požadovat právní ochranu v dalších regionech.

Dalším způsobem ochrany na trhu EU je připravovaný jednotný evropský patent s účinkem ochrany na celém území EU. Za účelem vymáhání práv a řešení patentových sporů bude ustaven Evropský patentový soud.

Pro více informací navštivte naše partnerské portály http://www.vynalez-patent.cz nebo http://www.european-patent.cz