Štítek: mezinárodní ochrana

Publikováno

Právní předpisy z oboru práva duševního vlastnictví

VÝBĚR ZE ZÁKONŮ, VYHLÁŠEK A SOUVISEJÍCÍCH PRÁVNÍ PŘEDPISŮ A USTANOVENÍ

Zákon č. 14/1993 Sb., o opatřeních na ochranu průmyslového vlastnictví, v platném znění
Zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách
Zákon č. 452/2001 Sb., o ochraně označení původu a zeměpisných označení, v platném znění
Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád
Zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích – výňatek, (§ 1-14, příloha část VIII) v platném znění
Zákon č. 417/2004 Sb., o patentových zástupcích a o změně zákona o opatřeních na ochranu průmyslového vlastnictví, v platném znění
Zákon č. 221/2006 Sb., o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví a o změně zákonů na ochranu průmyslového vlastnictví
Obchodní tajemství a know-how § 504 a §1730 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění
Nekalá soutěž § 2976-2990 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění
Licenční smlouva k předmětům průmyslového vlastnictví § 2358 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění
Vyhláška č. 550/1990 Sb., o řízení ve věcech vynálezů a průmyslových vzorů, v platném znění
Vyhláška č. 213/1995 Sb., k provedení zákona o ochranných známkách , v platném znění (zrušená zákonem č. 441/2003 Sb. s účinky od 1.4.2004)

MEZINÁRODNÍ SMLOUVY NA OCHRANU PRŮMYSLOVÉHO VLASTNICTVÍ

Česká republika je členem Světové organizace duševního vlastnictví (World Intellectual Property Organization, WIPO), která je významnou mezinárodní organizací v oblasti ochrany duševního vlastnictví, a smluvní stranou řady mnohostranných mezinárodních smluv na ochranu průmyslového vlastnictví spravovaných touto organizací. Česká republika je také členem Evropské patentové organizace (EPO) a smluvní stranou Úmluvy o udělování evropských patentů, kterou spravuje EPO. Je také smluvní stranou Dohody o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (Dohoda TRIPS) spravovanou Světovou obchodní organizací.

MNOHOSTRANNÉ MEZINÁRODNÍ SMLOUVY SPRAVOVANÉ WIPO

  • Úmluva o zřízení Světové organizace duševního vlastnictví
    podepsaná ve Stockholmu dne 14.7.1967, změněná dne 2.10.1979 (vyhl. č. 69/1975 Sb. ve znění vyhl č. 80/1985 Sb.)
  • Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví (Pařížská unijní úmluva)
    ze dne 20.3.1883, revidovaná v Bruselu dne 14.12.1900, ve Washingtonu dne 2.6.1911, ve Haagu dne 6.11.1925, v Londýně dne 2.6.1934, v Lisabonu dne 31.10.1958 a ve Stockholmu dne 14.7.1967 a změněná dne 2.10.1979 (vyhl. č. 64/1967 Sb., ve znění vyhl. č. 81/1985 Sb.)
  • Madridská dohoda o potlačování falešných nebo klamavých údajů o původu zboží
    ze dne 14.4.1891, revidovaná ve Washingtonu dne 2.6.1911, v Haagu dne 6.11.1925, v Londýně 2.6.1934 a v Lisabonu dne 31.10.1958 (vyhl č. 64/1963 Sb.)
  • Madridská dohoda o mezinárodním zápisu továrních nebo obchodních známek
    ze dne 14.4.1891, revidovaná v Bruselu dne 14.12.1900, ve Washingtonu dne 2.6.1911, v Haagu dne 6.11.1925, v Londýně dne 2.6.1934, v Nice dne 15.6.1957 a ve Stockholmu dne 14.7.1967 a změněná v roce 1979 (vyhl. č. 65/1975 Sb., ve znění vyhl. č. 78/1985 Sb.)
  • Protokol k Madridské dohodě o mezinárodním zápisu ochranných známek
    sjednaný v Madridu dne 27.6.1989 (sděl. č. 248/1996 Sb.)
  • Smlouva o známkovém právu (TLT)
    sjednaná v Ženevě dne 27.10.1994 (sděl. č. 199/1996 Sb.)
  • Smlouva o patentové spolupráci (PCT)
    přijatá ve Washingtonu dne 19.6.1970, změněná dne 28.9.1979, dne 3.2.1984 a dne 3.10.2001 (sděl. č. 296/1991 Sb. ve znění pozdějších změn)
  • Lisabonská dohoda na ochranu označení původu a o jejich mezinárodním zápisu
    ze dne 31.10.1958, revidovaná ve Stockholmu dne 14.7.1967, změnněná dne 28.9.1979 (vyhl. č. 67/1975 Sb., ve znění vyhl. č. 79/1985 Sb.)
  • Niceská dohoda o mezinárodním třídění výrobků a služeb pro účely zápisu známek
    ze dne 15.6.1957, revidovaná ve Stockholmu dne 14.7.1967 a v Ženevě dne 13.5.1977, změněná dne 2.10.1979 (vyhl. č. 118/1979 Sb., ve znění vyhl. č. 77/1985 Sb.)
  • Budapešťská smlouva o mezinárodním uznávání uložení mikroorganismů k účelům patentového třídění
    přijatá na Budapešťské diplomatické konferenci dne 28.4.1979, změněná v roce 1980 (vyhl. č. 212/1989 Sb.)
  • Štrasburská dohoda o mezinárodním patentovém třídění
    ze dne 24.3.1971, změněná dne 28.9.1979 (vyhl. č. 110/1978 Sb., ve znění vyhl. č. 86/1985 Sb.)
  • Locarnská dohoda o zřízení mezinárodního třídění průmyslových vzorů a modelů
    podepsaná v Locarnu dne 8.10.1968 a změněná dne 28.9.1979 (vyhl.č. 28/1981 Sb., ve znění vyhl.č. 85/1985 Sb.)
  • Haagská dohoda o mezinárodním přihlašování průmyslových vzorů a modelů
    ze dne 6.11.1925, revidovaná v Londýně dne 2.6.1934 a v Haagu dne 28.11.1960 (Česká republika není smluvní stranou)
  • Ženevský akt Haagské dohody o mezinárodním zápisu průmyslových vzorů
    přijatý v Ženevě dne 2.7.1999 (Česká republika není smluvní stranou)
  • Vídeňská dohoda o zřízení mezinárodního třídění obrazových prvků ochranných známek
    přijatá ve Vídni dne 12.6.1973 a doplněná dne 1.10.1985 (Česká republika není smluvní stranou)
  • Smlouva o ochraně duševního vlastnictví u integrovaných obvodů
    přijatá ve Washingtonu dne 26.5.1989 (dosud nevstoupila v platnost)
  • Smouva o patentovém právu (PLT)
    přijatá v Ženevě dne 1.6.2000 (dosud nevstoupila v platnost)
Publikováno

Porušování průmyslových práv dovozem a prodejem padělků

Padělání, tedy výroba padělků, je neoprávněným užitím průmyslových práv, a to buď použitím metody nebo principu chráněného patentem, a nejčastěji okopírování výrobku chráněného užitným vzorem nebo designu, tedy vzhledu výrobku chráněného průmyslovým vzorem nebo autorskoprávní ochranou nebo označení výrobku cizí ochrannou známkou nebo označením jí velmi podobným.

Přestože stále řada spotřebitelů zastává názor, že padělání je v podstatě neškodným jednáním, které pokud už někoho poškozuje, tak jen velké nadnárodní společnosti, které to v podstatě na svých příjmech ani nezaznamenají, ve světě i u nás se prosazuje zejména díky vládním kampaním názor odlišný. Padělané zboží nepoškozuje jen vlastníky průmyslových práv, ale zejména samotné spotřebitele. Padělaný výrobek není jen „laciný suvenýr“, jedná se o zboží, které svou kvalitou, servisem, a často i bezpečností obvykle daleko zaostává za originálním zbožím.

Existuje řada způsobů, jak se bránit padělání zboží. Pro vlastníky průmyslových práv jsou vhodná jak opatření při jeho zjištěném prodeji na českém trhu, tak opatření učiněná již při dovozu tohoto zboží do České republiky.

Opatření na hranicích

Podle zákona č.191/1999 Sb., o opatřeních týkajících se dovozu, vývozu a zpětného vývozu zboží porušujícího některá práva duševního vlastnictví a o změně některých dalších zákonů, držitelé práva (tj. oprávněný majitel ochranné známky, autorského práva nebo souvisejícího práva, práva k průmyslovému vzoru, patentu, dodatkového ochranného osvědčení, odrůdového práva, chráněného označení původu, chráněného zeměpisného práva nebo jakákoli jiná osoba oprávněná používat kterékoli z práv k duševnímu vlastnictví nebo zástupce držitele práva nebo oprávněný uživatel) mohou podat žádost, aby celní úřady zasáhly a učinily příslušná opatření, která zabrání porušování jejich práv k duševnímu vlastnictví. Jedná se zejména o celní zásahy v případě podezření na dovoz výrobků porušujících tato práva (padělků) na území ČR.

Za určitých zákonných podmínek, je celní úřad oprávněn zajistit zboží, o němž má důvodné podezření, že jeho výrobou nebo úpravou byla porušena práva k duševnímu vlastnictví, zajistit zničení zboží, nebo vyřadit zboží z obchodování a jiného nakládání se zbožím, které bylo soudem uznáno za zboží, jehož výrobou nebo úpravou byla porušena práva k duševnímu vlastnictví. Takové zboží může být po odstranění ochranných známek předáno i k humanitárním účelům. Žádost o zásah je nutné podat ještě před předpokládaným dovozem tohoto zboží do České republiky Celní úřad, který zajistil zboží při provádění celního dohledu v době, kdy ještě nebyla podána žádost, sdělí bezodkladně majiteli práva, pokud je mu znám, písemně nebo elektronicky, zjištěnou skutečnost o možném porušení jeho práva, aby mohl podat tuto žádost, a údaje pouze o skutečném nebo předpokládaném množství zboží a jeho povaze.

Žádost o zásah se podává výhradně Celnímu ředitelství Hradec Králové, které je oprávněno ke schvalovacímu procesu a také k prodlužování již schválených žádostí. Podle článku 5 odst. 4 NR (ES) č. 1383/2003 může žadatel, pokud je držitelem ochranné známky společenství průmyslového vzoru Společenství, práva Společenství, práva Společenství na ochranu rostlinné odrůdy nebo označení původu či zeměpisného označení, které je ve Společenství chráněno, v žádosti kromě požádání o zásah celních orgánů členského státu, v němž je žádost podávána, požádat o zásah celních orgánů i v jednom či větším počtu dalších členských států.

Opatření při prodeji padělaného zboží

Pokud je zjištěn prodej zboží, porušujícího průmyslová práva třetích osob, jedná se nepochybně o zboží, které má právní vady, a jeho prodej ve většině případů naplňuje znaky nepoctivého prodeje. V takovém případě je možné podat písemný podnět České obchodní inspekci.

Naše kancelář poskytuje společnostem veškeré informace a poradenství nutné pro ochranu před paděláním jejich zboží, včetně přípravy všech podání, podnětů a žádostí, a zastupování podnikatele v příslušných řízeních. V případě způsobené škody můžeme vést soudní a mimosoudní řízení vedoucí k její náhradě.

Publikováno

Mezinárodní ochrana

Pomocí mezinárodní patentové přihlášky nebo jednotlivých přihlášek ve vybraných zemích je možné široce rozšířit potencionální trh pro váš vynález. Cestou mezinárodní přihlášky u Světové organizace duševního vlastnictví v Ženevě (WIPO) je možné získat ochranu pro technická řešení a vynálezy až ve 180 státech světa.

Princip tzv. PCT přihlášky spočívá v tom, že přihlašovatel podáním jediné mezinárodní přihlášky u jednoho úřadu dosáhne stavu odpovídajícímu podání řady národních přihlášek ve státech, které zvolí. Úhrada většiny nákladů jinak spojených s takovými národními přihláškami (správní poplatky, rešerše, zastoupení, atd.) se posouvá až na dobu po vyhotovení tzv. mezinárodní rešerše. Dochází tak nejen k odsunutí těchto úhrad, ale zvyšuje se i účelnost vynaložení těchto poplatků, neboť je podložena výsledkem této mezinárodní rešerše.

Pro přihlašovatele z České republiky se přihláška podává u Úřadu průmyslového vlastnictví. V případě zájmu o zachování data práva přednosti např. z již podané přihlášky českého patentu je nutné podat mezinárodní přihlášku do 12ti měsíců od data podání přihlášky původní.

Po kontrole formálních náležitostí je přihláška předána příslušnému úřadu k vyhotovení mezinárodní rešerše na relevantní stav techniky. Tato rešerše by měla ukázat nezávadnost přihlašovaného vynálezu z hlediska novosti a úrovně vynálezecké činnosti. Po nějaké době od podání přihlášky je tato přihláška zveřejněna, spolu se zprávou o mezinárodní rešerši a případnými změnami patentových nároků. Po tomto zveřejnění vstupuje mezinárodní přihláška do národních fázích ve státech, ve kterých si to přihlašovatel přeje. V tomto okamžiku také vzniká povinnost úhrady příslušných národních (regionálních) poplatků.

Pomocí tzv. euro-PCT systému je možné dosáhnout jednou přihláškou ochrany jak formou evropského patentu, tak národními patenty v dalších zemích. Jedná se o velmi efektivní a využívaný postup.

Zahraniční patentová ochrana podle pařížské konvence zahrnuje podání národních patentových přihlášek samostatně v jednotlivých požadovaných státech, a je zcela podřízena národním právům dané země, kde je možné uplatňovat právo přednosti do jednoho roku od původního podání. Řádná ochrana Vašeho vynálezu bude závislá na Vašem plánu. Zahraniční patentová ochrana přichází v úvahu v případě obchodních záměrů v jednotlivých zemích.