Měsíc: Únor 2018

Publikováno

Patentové úřady

Úřad průmyslového vlastnictví

Úřad průmyslového vlastnictví je ústředním orgánem státní správy České republiky pro oblast ochrany průmyslového vlastnictví. V jeho čele je předseda jmenovaný vládou. Mezi jeho základní funkce patří rozhodování v rámci správního řízení o poskytování ochrany na vynálezy, průmyslové vzory, užitné vzory, topografie polovodičových výrobků, ochranné známky, zeměpisná označení a označení původu výrobků a vedení příslušných rejstříků o těchto předmětech průmyslových práv. Úřad spolupracuje s mezinárodními organizacemi a národními úřady jednotlivých států na poli průmyslového vlastnictví. Jako orgán veřejné správy je Úřad rovněž gestorem mezinárodních smluv na ochranu průmyslového vlastnictví, jimiž je Česká republika vázána. Do jeho působnosti náleží také podpora rozvoje a ochrany průmyslového vlastnictví.

Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví

Tento úřad je evropským úřadem pro registraci evropských ochranných známek a evropských designů. Tyto prostředky ochrany zaručují svým majitelům jednotná a stejná práva na území všech členských států EU, a to i států, které v budoucnu teprve do EU vstoupí. Tento úřad, dříve známý pod zkratkou OHIM, nyní EUIPO, vede řízení o registraci těchto institutů, vede rejstříky a vydává bulletin, ve kterém zveřejňuje řadu údajů. EUIPO se nachází ve Španělsku, ve městě Alicante.

Světová organizace duševního vlastnictví

Světová organizace duševního vlastnictví (WIPO) je mezinárodní organizací zaměřenou na zajišťování mezinárodní ochrany práv původců a vlastníků předmětů duševního vlastnictví. Její počátky sahají až do 19. stol. kdy v souvislosti s prudkým rozvojem vědy, techniky, i umění, vyvstala obava zejména technické veřejnosti z možnosti zneužití poznatků v zemích, ve kterých nebyla jejich práva chráněna. Organizace prošla složitým vývojem, a v současné době sdružuje 183 států, které představují 90% všech států světa. Sídlo WIPO je v Ženevě.

WIPO dbá zejména na harmonizaci a sjednocování postupů jednotlivých států v oblasti práva duševního vlastnictví. Toto je zajišťováno zejména prostřednictvím mnohostranných mezinárodních úmluv, usměrňujících postupy a legislativní úpravu ve členských státech. Organizace dále poskytuje technické a personální vybavení zejména pro využívání předmětů duševního vlastnictví a řešení případných sporů. Vede také rejstříky práv duševního vlastnictví a organizačně zajišťuje mezinárodní řízení o registraci těchto práv.

Evropský patentový úřad

Evropský patentový úřad (EPO) je úřadem pro udělování evropských patentů pro státy, které jsou stranami Evropské patentové úmluvy, podepsané v Mnichově dne 5. 10. 1973. Jedná se o výkonný orgán Evropské patentové organizace. Provádí všechny kroky v evropských patentových přihláškách, včetně rešerší a vedení jejich rejstříku.

Evropské patentové úřady

Belgie – MINISTRY OF ECONOMIC AFFAIRS
Dánsko – PATENT- OG VAREMAERKESTYRELSEN
Estonsko – PATENDIAMET
Finsko – PATENTTI- JA REKISTERIHALLITUS
Francie – INSTITUT NATIONAL DE LA PROPRIETE INDUSTRIELLE (INPI)
Chorvatsko – DRŽAVNI ZAVOD ZA INTELEKTUALNO VLASTNISTVO
Irsko – OIFIG NA PAITINÍ
Itálie – UFFICIO ITALIANO BREVETTI E MARCHI
Litva – LIETUVOS RESPUBLIKOS VALSTYBINIS PATENTŘ BIURAS
Lucembursko – MINISTÉRE DE L`ÉCONOMIE
Maďarsko – MAGYAR SZABADALMI HIVATAL
Monako – DIRECTION DE L`EXPANSION ÉCONOMIQUE
Německo – DEUTSCHES PATENT- UND MARKENAMT
Nizozemí – BUREAU VOOR DE INDUSTRIËLE EIGENDOM
Polsko – URZAD PATENTOWY RZECZYPOSPOLITEJ POLSKIEJ
Portugalsko – INSTITUTO NACIONAL DA PROPREDADE INDUSTRIAL (INPI)
Rakousko – ÖSTERREICHISCHEN PATENTAMT
Rumunsko – OFICUL DE STAT PENTRU INVENTII SI MARCI (OSIM)
Rusko – ROSSIJSKOJE AGENTSTVO PO PATENTAM I TOVARNYM ZNAMKAM (ROSPATENT)
Řecko – GREEK INDUSTRIAL PROPERTY ORGANIZATION
Slovensko – ÚRAD PRIEMYSELNEHO VLASTNÍCTVA SLOVENSKEJ REPUBLIKY
Slovinsko – URAD REPUBLIKE SLOVENIJE ZA INTELECTUALNO LASTNINO (SIPO)
Španělsko – MINISTERIO DE INDUSTRIA Y ENERGIA, OFICINA ESPAŇOLA DE PATENTES Y MARCAS
Švédsko – PATENT- OCH RESTERINGSVERKET (PRV)
Švýcarsko – EIDGENÖSSISCHES INSTITUT FÜR GEISTIGES EIGENTUM
Velká Británie – THE PATENT OFFICE

Mimoevropské patentové úřady

Austrálie – IP AUSTRALIA
Spojené státy americké – US PATENT AND TRADEMARK OFFICE
Brazílie – INSTITUTO NATIONAL DA PROPRIEDADE INDUSTRIAL (INPI)
Peru – INSTITUTO NACIONAL DE DEFENSA DE LA COMPETENCIA Y PROTECCIOÓN DE LA PROPIEDAD INTELECTUAL (INDECOPI)
Nový Zéland – MINISTRY OF COMMERCE
Singapur – INTELECTUAL PROPERTY OFFICE OF SINGAPORU (IPOS)
Malajsie – MINISTRY OF DOMESTIC TRADE AND CONSUMER AFFRAIRS, INTELLECTUAL PROPERTY DIVISION
Mexiko – INSTITUTO MEXICANO DE LA PROPIEDAD INDUSTRIAL
Japonsko – JAPANESE PATENT OFFICE (JPO)
Kanada – CANADIAN INTELLECTUAL PROPERTY OFFICE (CIPO)

Publikováno

Právní předpisy z oboru práva duševního vlastnictví

VÝBĚR ZE ZÁKONŮ, VYHLÁŠEK A SOUVISEJÍCÍCH PRÁVNÍ PŘEDPISŮ A USTANOVENÍ

Zákon č. 14/1993 Sb., o opatřeních na ochranu průmyslového vlastnictví, v platném znění
Zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách
Zákon č. 452/2001 Sb., o ochraně označení původu a zeměpisných označení, v platném znění
Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád
Zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích – výňatek, (§ 1-14, příloha část VIII) v platném znění
Zákon č. 417/2004 Sb., o patentových zástupcích a o změně zákona o opatřeních na ochranu průmyslového vlastnictví, v platném znění
Zákon č. 221/2006 Sb., o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví a o změně zákonů na ochranu průmyslového vlastnictví
Obchodní tajemství a know-how § 504 a §1730 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění
Nekalá soutěž § 2976-2990 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění
Licenční smlouva k předmětům průmyslového vlastnictví § 2358 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění
Vyhláška č. 550/1990 Sb., o řízení ve věcech vynálezů a průmyslových vzorů, v platném znění
Vyhláška č. 213/1995 Sb., k provedení zákona o ochranných známkách , v platném znění (zrušená zákonem č. 441/2003 Sb. s účinky od 1.4.2004)

MEZINÁRODNÍ SMLOUVY NA OCHRANU PRŮMYSLOVÉHO VLASTNICTVÍ

Česká republika je členem Světové organizace duševního vlastnictví (World Intellectual Property Organization, WIPO), která je významnou mezinárodní organizací v oblasti ochrany duševního vlastnictví, a smluvní stranou řady mnohostranných mezinárodních smluv na ochranu průmyslového vlastnictví spravovaných touto organizací. Česká republika je také členem Evropské patentové organizace (EPO) a smluvní stranou Úmluvy o udělování evropských patentů, kterou spravuje EPO. Je také smluvní stranou Dohody o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (Dohoda TRIPS) spravovanou Světovou obchodní organizací.

MNOHOSTRANNÉ MEZINÁRODNÍ SMLOUVY SPRAVOVANÉ WIPO

  • Úmluva o zřízení Světové organizace duševního vlastnictví
    podepsaná ve Stockholmu dne 14.7.1967, změněná dne 2.10.1979 (vyhl. č. 69/1975 Sb. ve znění vyhl č. 80/1985 Sb.)
  • Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví (Pařížská unijní úmluva)
    ze dne 20.3.1883, revidovaná v Bruselu dne 14.12.1900, ve Washingtonu dne 2.6.1911, ve Haagu dne 6.11.1925, v Londýně dne 2.6.1934, v Lisabonu dne 31.10.1958 a ve Stockholmu dne 14.7.1967 a změněná dne 2.10.1979 (vyhl. č. 64/1967 Sb., ve znění vyhl. č. 81/1985 Sb.)
  • Madridská dohoda o potlačování falešných nebo klamavých údajů o původu zboží
    ze dne 14.4.1891, revidovaná ve Washingtonu dne 2.6.1911, v Haagu dne 6.11.1925, v Londýně 2.6.1934 a v Lisabonu dne 31.10.1958 (vyhl č. 64/1963 Sb.)
  • Madridská dohoda o mezinárodním zápisu továrních nebo obchodních známek
    ze dne 14.4.1891, revidovaná v Bruselu dne 14.12.1900, ve Washingtonu dne 2.6.1911, v Haagu dne 6.11.1925, v Londýně dne 2.6.1934, v Nice dne 15.6.1957 a ve Stockholmu dne 14.7.1967 a změněná v roce 1979 (vyhl. č. 65/1975 Sb., ve znění vyhl. č. 78/1985 Sb.)
  • Protokol k Madridské dohodě o mezinárodním zápisu ochranných známek
    sjednaný v Madridu dne 27.6.1989 (sděl. č. 248/1996 Sb.)
  • Smlouva o známkovém právu (TLT)
    sjednaná v Ženevě dne 27.10.1994 (sděl. č. 199/1996 Sb.)
  • Smlouva o patentové spolupráci (PCT)
    přijatá ve Washingtonu dne 19.6.1970, změněná dne 28.9.1979, dne 3.2.1984 a dne 3.10.2001 (sděl. č. 296/1991 Sb. ve znění pozdějších změn)
  • Lisabonská dohoda na ochranu označení původu a o jejich mezinárodním zápisu
    ze dne 31.10.1958, revidovaná ve Stockholmu dne 14.7.1967, změnněná dne 28.9.1979 (vyhl. č. 67/1975 Sb., ve znění vyhl. č. 79/1985 Sb.)
  • Niceská dohoda o mezinárodním třídění výrobků a služeb pro účely zápisu známek
    ze dne 15.6.1957, revidovaná ve Stockholmu dne 14.7.1967 a v Ženevě dne 13.5.1977, změněná dne 2.10.1979 (vyhl. č. 118/1979 Sb., ve znění vyhl. č. 77/1985 Sb.)
  • Budapešťská smlouva o mezinárodním uznávání uložení mikroorganismů k účelům patentového třídění
    přijatá na Budapešťské diplomatické konferenci dne 28.4.1979, změněná v roce 1980 (vyhl. č. 212/1989 Sb.)
  • Štrasburská dohoda o mezinárodním patentovém třídění
    ze dne 24.3.1971, změněná dne 28.9.1979 (vyhl. č. 110/1978 Sb., ve znění vyhl. č. 86/1985 Sb.)
  • Locarnská dohoda o zřízení mezinárodního třídění průmyslových vzorů a modelů
    podepsaná v Locarnu dne 8.10.1968 a změněná dne 28.9.1979 (vyhl.č. 28/1981 Sb., ve znění vyhl.č. 85/1985 Sb.)
  • Haagská dohoda o mezinárodním přihlašování průmyslových vzorů a modelů
    ze dne 6.11.1925, revidovaná v Londýně dne 2.6.1934 a v Haagu dne 28.11.1960 (Česká republika není smluvní stranou)
  • Ženevský akt Haagské dohody o mezinárodním zápisu průmyslových vzorů
    přijatý v Ženevě dne 2.7.1999 (Česká republika není smluvní stranou)
  • Vídeňská dohoda o zřízení mezinárodního třídění obrazových prvků ochranných známek
    přijatá ve Vídni dne 12.6.1973 a doplněná dne 1.10.1985 (Česká republika není smluvní stranou)
  • Smlouva o ochraně duševního vlastnictví u integrovaných obvodů
    přijatá ve Washingtonu dne 26.5.1989 (dosud nevstoupila v platnost)
  • Smouva o patentovém právu (PLT)
    přijatá v Ženevě dne 1.6.2000 (dosud nevstoupila v platnost)
Publikováno

Ochrana topografie polovodičových výrobků

Topografií se pro účely právní ochrany rozumí série jakkoli zafixovaných nebo zakódovaných vzájemně souvisejících zobrazení, znázorňující trojrozměrné trvalé uspořádání vrstev, z nichž se polovodičový výrobek skládá, přičemž každé zobrazení znázorňuje vzor jedné vrstvy polovodičového výrobku nebo jeho části, popřípadě povrchu polovodičového výrobku v jednotlivých stupních výroby nebo jeho částí.

Polovodičovým výrobkem se pro účely právní ochrany rozumí konečná nebo mezitímní forma mikroelektronického výrobku, který je určen k plnění elektronické funkce, a který se skládá ze základního tělesa obsahujícího vrstvu polovodičového materiálu a opatřeného alespoň jednou vrstvou vodivého, izolačního nebo polovodičového materiálu v předem daném uspořádání. Nejedná se o čipy jako takové, ale o způsob jejich uspořádání ve vrstvách na výrobku.

Prostorové struktury mikroelektronických polovodičových produktů mohou být chráněny pomocí registrace, jestliže jsou výsledkem tvůrčí činnosti původce a nejsou v průmyslu polovodičových výrobků běžné. Právo na ochranu topografie přísluší jejímu původci nebo právnímu nástupci. Právo na ochranu je převoditelné. Topografii může vytvořit také původce při plnění pracovních úkolů nebo na objednávku. V takovém případě má právo na ochranu zaměstnavatel nebo zadavatel objednávky.

Získání této ochrany je poměrně obtížné, a v příslušném rejstříku vedeném Úřadem průmyslového vlastnictví se nachází jen velmi málo takto chráněných topografií polovodičových součástek. Nicméně při jejím získání se lze velmi účinně bránit proti jejímu neoprávněnému užívání jinými subjekty. Naše společnost Vám může nabídnout své služby jak při registraci, tak při ochraně Vašich práv, a to včetně případných soudních žalob a vymáhání náhrady škody.

Ochrana topografie vzniká ke dni prvního, nikoli skrytého, obchodního využití, jestliže tato topografie byla předmětem řádné přihlášky podané u příslušného úřadu ve lhůtě 2 let od tohoto využití, nebo ke dni podání řádné přihlášky, jestliže topografie nebyla dříve obchodně využita. Doba trvání ochrany skončí uplynutím 10 let od konce kalendářního roku, v němž tato ochrana vznikla. Zápisem do rejstříku se přihlašovatel stává majitelem topografie.

Výběr ze základních služeb v oblasti právní ochrany polovodičových součástek zahrnuje přípravu a podání přihlášky k registraci topografie polovodičových součástek v České republice, EU a v dalších zemích, rešeršní služby v národních a mezinárodních databázích, sjednávání a posuzování koupě, převodů práv a licencí topografií polovodičových součástek, řešení sporů z kopírování, napodobování, pirátství a padělání polovodičových součástek, atd.

Publikováno

Ochrana odrůd rostlin

Ochrana práv k odrůdám rostlin je významnou oblastí soukromoprávních vztahů, s přímým dopadem na rozvoj rostlinné výroby. Nová odrůda je vždy nositelkou nových žádoucích vlastností, které umožňují zemědělci hospodařit efektivnějším a k životnímu prostředí šetrnějším způsobem.

Nová odrůda vzniká v procesu šlechtění a šlechtitel svou práci financuje hlavně z poplatků vázaných na prodej osiva odrůd již vyšlechtěných Pouze princip vymahatelnosti podílu na přínosu z pěstování odrůdy umožňuje šlechtiteli – majiteli práv k odrůdě – pokračovat ve šlechtitelské práci. Proto vyspělé státy zákonem stanovují  princip právní ochrany odrůd zákonem.

Původní pěstitel nebo jeho právní nástupce může získat vlastnická práva nových odrůd rostlin registrací, pokud jsou stálé, rozlišitelné, stejnorodé a zcela nové. Ochranná práva mohou být udělena k odrůdám všech rodů a druhů rostlin, včetně jejich hybridů. Ochranná práva přiznává Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, který též stanoví podmínky související s jejich udělením.

Odrůda splňuje podmínku novosti, jestliže nebyl ke dni podání žádosti o udělení ochranných práv její materiál ze sklizně, či rozmnožovací materiál šlechtitelem, či s jeho souhlasem prodán nebo jiným způsobem poskytnut k využití jiným osobám. Podmínku odlišnosti splňuje, jestliže se zřetelně odlišuje od každé jiné odrůdy, která je v den podání žádosti o udělení ochranných práv obecně známa, a to projevem nejméně jednoho znaku vyplývajícího z jejího genotypu.

Pro jednu a tutéž odrůdu musí být použit stejný  název v České republice jako v jiném státě, který je členem Unie. Není přípustný název odrůdy složený pouze z čísel(výjimkou jsou takové případy označení zavedené praxí pro označování odrůd), shodný nebo zaměnitelný s názvem používaným pro jinou odrůdu téhož nebo příbuzného druhu ve státě Unie, vyvolávající nesprávné představy o hodnotě, vlastnostech nebo původu odrůdy nebo totožnosti pěstitele, též název jazykově nevhodný, a dále název shodný nebo zaměnitelný s ochrannou známkou, označením původu či zeměpisným názvem pro stejné nebo podobné výrobky.

Ochranná práva  k odrůdě udělí žadateli Ústav, ten též schválí návrh názvu odrůdy vydáním šlechtitelského osvědčení, jsou-li splněny všechny zákonné podmínky. Držitel šlechtitelských práv je povinen zajistit udržování chráněné odrůdy po celou dobu trvání ochranných práv tak, aby znaky, jimiž je vymezena, zůstaly nezměněny. Kontrolu udržování chráněné odrůdy provádí Ústav ověřovacími zkouškami.

Rozsah ochranných práv

Držitel šlechtitelských práv má výlučné právo k využívání chráněné odrůdy, jímž se rozumí výroba nebo množení takové odrůdy, její úprava pro účely množení, nabízení k prodeji, prodej nebo jiné uvádění do oběhu, vývoz a dovoz a též její skladování (vztahuje se též na sklizený materiál chráněné odrůdy).

Držitel ochranných práv může jiné osobě poskytnout licenci, tj. souhlas s využíváním chráněné odrůdy. Licence se poskytuje písemnou smlouvou, která musí obsahovat ujednání o ceně licence. Ministerstvo zemědělství může jedné nebo více osobám na jejich návrh udělit nucenou licenci k využívání chráněné odrůdy, jestliže držitel šlechtitelských práv odmítne poskytnout k tomuto využívání  licenci nebo licenci v potřebném rozsahu, nebo je-li toto využívání ve veřejném zájmu.

Ochranná práva k chráněné odrůdě trvají do konce 25. roku následujících po roce, ve kterém byla ochranná práva udělena. Výjimku tvoří chráněné odrůdy dřevin, chmele, révy vinné a brambor, u nichž ochranná práva trvají do konce 30. roku. Z trvání ochranných práv k chráněné odrůdě je držitel šlechtických práv povinen platit po celou dobu trvání ochranných práv udržovací poplatky, které vybírá Ústav.

Naše kancelář zajišťuje kompletní služby v oblasti ochrany a registrace pro rostlinné variety v České republice, v Evropské unii i v dalších státech světa. Poskytujeme také služby jako jsou například registrace licencí, smlouvy, zásah a omezování práv v této oblasti.

Získaná práva „Rostlinné variety Společenství“ mohou mít účinky ve všech členských státech Evropské unie. Tato práva jsou udělována Evropským úřadem pro odrůdy rostlin.

Publikováno

Ochrana software

Počítačový program se považuje za autorské dílo, je-li původní v tom smyslu, že je autorovým vlastním duševním výtvorem. Za dílo souborné se považuje databáze, která je způsobem výběru nebo uspořádáním obsahu autorovým vlastním duševním výtvorem. Za užití díla podle autorského zákona se nepovažuje užití pro osobní potřebu; to neplatí pro zhotovení rozmnoženiny počítačového programu či elektronické databáze.

Vytvoření počítačového programu jako zaměstnaneckého díla.

Není-li sjednáno jinak, zaměstnavatel vykonává svým jménem a na svůj účet autorova majetková práva k dílu, které autor vytvořil ke splnění svých povinností vyplývajících z pracovněprávního či služebního vztahu k zaměstnavateli nebo z pracovního vztahu mezi družstvem a jeho členem. Nevykonává-li zaměstnavatel majetková práva k zaměstnaneckému dílu vůbec nebo je vykonává nedostatečně, má autor právo požadovat, aby mu zaměstnavatel za obvyklých podmínek udělil licenci, ledaže existuje na straně zaměstnavatele závažný důvod k jejímu odmítnutí. Počítačové programy a databáze, která nejsou kolektivními díly, se považují za zaměstnanecká díla i tehdy, byla-li vytvořena na objednávku; objednatel se v takovém případě považuje za zaměstnavatele. Není-li sjednáno jinak, má autor zaměstnaneckého díla vůči zaměstnavateli právo na přiměřenou dodatečnou odměnu, jestliže se mzda nebo jiná odměna vyplacená autorovi zaměstnavatelem dostane do zjevného nepoměru k zisku z využití práv k zaměstnaneckému dílu a významu takového díla pro dosažení takového zisku.

Počítačový program, bez ohledu na formu jeho vyjádření, včetně přípravných koncepčních materiálů, je chráněn jako dílo literární. Myšlenky a principy, na nichž je založen jakýkoli prvek počítačového programu, včetně těch, které jsou podkladem jeho propojení s jiným programem, nejsou podle autorského zákona chráněny. Ochranu je možné zajistit pouze právy k užitnému vzoru, patentu nebo průmyslového vzoru, pokud tyto myšlenky a principy splňují další kritéria.

Publikováno

Know-how, obchodní tajemství, goodwill

Obchodní tajemství je souhrnem informací technické, výrobní, obchodní a ekonomické povahy, u nichž je zřejmé, že se je podnikatel snaží zachovat v tajnosti, tj. tak, aby se o nich nedozvěděli jeho konkurenti ani jiné třetí osoby. Součástí takového obchodního tajemství může být téměř cokoli, ať jde o seznam zákazníků, recept na specialitu šéfkuchaře, nebo suroviny pro výrobu chemikálie. Obchodním tajemstvím bývá často know-how.

Know-how (z angličtiny „vědět jak“) je jedním z důležitých nehmotných prvků v podnikání, a představuje soubor poznatků nebo metod důležitých pro vývoj a výrobu výrobků, popř. pro poskytování služeb, který není z různých důvodů možné chránit některým z jiných institutu práva průmyslového vlastnictví, např. patentem nebo užitným vzorem. Vzniká tvůrčím způsobem, je netradičním řešením vzniklých problémů. Kvalitní know-how se stává jednou z nejdůležitějších konkurenčních výhod v podnikání. Představuje významný a hodnotný majetek nehmotné povahy ve společnosti.

Dohody, smlouvy a jednání se současnými a bývalými zaměstnanci, zákazníky a konkurenty, ale také vztahy mezi partnery a vlastníky společnosti mohou představovat vážné nebezpečí pro obchodní tajemství. Porušení obchodního tajemství je nekalosoutěžním jednáním podle občanského zákoníku a takové jednání může i naplnit skutkovou podstatu trestného činu nekalé soutěže.

Ve většině oborů podnikání je nutná ochrana obchodního tajemství společnosti. Naše kancelář poskytuje široké právní služby ochrany obchodního tajemství. Pomáháme implementovat a přizpůsobit ochrannou strategii obchodního tajemství ve Vaší společnosti, můžeme Vám poskytnout poradenství při přípravě smluv, ale i výstav a prezentací tak, aby nedošlo k nežádoucímu úniku informací. Můžeme Vám také doporučit nejvhodnější právní ochranu Vašeho know-how a poskytnout informace o možnosti jeho ochrany prostřednictvím systému práva průmyslového vlastnictví.

Goodwill je označení užívané pro tzv. dobrou pověst nebo dobré jméno podniku. Jedná se o velice specifický nehmotný statek, na jehož vytváření a udržení se podílí řada faktorů. Pro podnikatele je otázka jeho udržování a ochrany velmi důležitá, a to jak před jeho poškozováním ze strany konkurentů nebo i bývalých spolupracovníků, tak i ve smyslu jeho dalšího rozvoje. Nezanedbatelná je samozřejmě i finanční stránka, která se projeví zejména v investicích do reklamy a propagace. Službami nejčastěji spojenými s ochranou goodwillu je ochrana před nekalosoutěžním jednáním a ochrana obchodní firmy prostřednictvím ochranné známky.

Výběr ze základních služeb právní ochrany obchodního tajemství, know-how a goodwillu  zahrnuje poradenství ve strategii ochrany know-how, obchodního tajemství, možnosti rozvoje a ochrany dobrého jména a poradenství ve strategii této ochrany, přípravu a posuzování dohod, smluv, jednání a metodiky ochrany, apod.

Publikováno

Kolektivní správa autorských práv

Účelem  kolektivní správy práv je kolektivní  uplatňování a kolektivní ochrana  autorských majetkových  práv  a dalších majetkových   práv souvisejících  s   autorským právem  a  umožnění  zpřístupňování předmětů těchto práv veřejnosti. Kolektivní správou  je zastupování  většího počtu  osob, jimž přísluší autorské majetkové právo nebo  majetkové  právo  související s autorským právem, ze zákona  oprávnění k výkonu  majetkových práv k dílu, nebo ze  smlouvy výhradní  oprávnění   k  výkonu  práva  kolektivně spravovaného pro  celou dobu trvání majetkových  práv, a to při výkonu jejich  majetkových práv ke zveřejněným  nebo ke zveřejnění nabídnutým dílům, uměleckým výkonům,  zvukovým a zvukově obrazovým záznamům, pokud není jiný než kolektivní výkon těchto práv  dovolen nebo  není účelný.

Povinně kolektivně spravovanými právy jsou např. právo na odměnu za  užití  uměleckého  výkonu, zvukového záznamu zaznamenaného  na zvukový záznam vydaný k obchodním účelům, vysíláním rozhlasem nebo televizí nebo přenosem  rozhlasového nebo televizního  vysílání, zhotovení  kopie  pro   osobní  potřebu  na  podkladě zvukového  nebo zvukově  obrazového záznamu  přenesením jeho obsahu pomocí přístroje na  nenahraný nosič, opětný prodej originálu uměleckého díla, právo   na  přiměřenou   odměnu  za   pronájem  originálu  nebo kopie díla  či výkonu výkonného  umělce zaznamenaného na zvukový nebo zvukově obrazový záznam, atd. Nositelé práv jsou pro jejich výkon i pro  domáhání   se  nároku  na   vydání  bezdůvodného  obohacení z neoprávněného   výkonu  práva zastoupeni ze zákona příslušným kolektivním správcem.

Kolektivní správce

Kolektivním  správcem  je   ten,  kdo  získal  oprávnění k výkonu kolektivní správy. Kolektivním  správcem  může  být  pouze právnická osoba, která  má  sídlo  v  České  republice,  a  která  přímo či nepřímo sdružuje nositele práv, které při kolektivní správě zastupuje. O udělení oprávnění k  výkonu kolektivní správy rozhoduje   Ministerstvo    kultury  na základě písemné žádosti. Ministerstvo  v řízení o udělení oprávnění  přihlíží  zejména  k  tomu,  zda  lze  předpokládat, že žadatel  je  způsobilý  k  řádnému  a  účelnému  výkonu kolektivní správy. Oprávnění odejme, jestliže dodatečně zjistí, že v  době udělení oprávnění nebyly žadatelem splněny  předpoklady  pro  udělení  oprávnění,  anebo  tyto  po udělení   oprávnění    odpadly,   a   nedojde-li    k   nápravě v ministerstvem  stanovené  přiměřené   lhůtě,  nebo  nejde nápravu zjednat, nebo pokud o to kolektivní správce požádá. Ministerstvo může oprávnění odejmout, jestliže kolektivní správce porušuje  povinnosti uložené zákonem a  nezjedná nápravu v ministerstvem stanovené lhůtě.

Kolektivní  správce má řadu povinností, např. zastupovat každého  nositele práv při výkonu  jeho práva, které ze zákona kolektivně spravuje, převzít zastoupení každého nositele práv při výkonu  jeho práva, pokud o  to požádá a prokáže,  že došlo k příslušnému užití předmětu ochrany, a není-li pro výkon téhož práva zastupován zahraniční osobou, zastupovat  každého   nositele  práv  při   výkonu  jeho  práva v rozsahu s ním sjednaném, zastupovat nositele práv za rovných podmínek, vést  rejstřík smluvně  zastupovaných nositelů  práva a předmětů ochrany, atd.

Kolektivní správce  zastupuje nositele  práv svým jménem a na  jeho  účet. Vykonává kolektivní správu nevýdělečně, je však oprávněn požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů.

Kolektivní  správce   poskytuje  smlouvami oprávnění k  výkonu práva užít předměty ochrany určené buď jednotlivě, nebo hromadně, což zahrnuje všechny předměty ochrany,  k nimž takové právo  kolektivně spravuje. Kolektivní správce dále uzavírá   s  uživateli   předmětů  ochrany   nebo  s osobami oprávněnými  hájit  zájmy  v  nich  sdružených uživatelů, kteří užívají  předměty  ochrany  týmž  nebo  podobným způsobem, nebo s osobami  povinnými  platit  odměny  podle  tohoto  zákona, za přiměřených  a   rovných  podmínek  smlouvy,   kterými  se  pro uživatele poskytuje  oprávnění k  výkonu práva  užít předměty ochrany, k nimž takové právo kolektivně spravují, stanovuje  výše a  způsob placení  odměn, nebo určuje způsob placení odměn stanovených tímto zákonem. Jedná se o kolektivní smlouvy.

Publikováno

Související práva

Práva výkonného umělce k uměleckému výkonu

Umělecký výkon je výkon herce, zpěváka, hudebníka, tanečníka, dirigenta, sbormistra, režiséra nebo jiné osoby, která hraje, zpívá, recituje, předvádí nebo jinak provádí umělecké dílo včetně výtvorů tradiční lidové kultury. Za umělecký výkon se považuje též výkon artisty. Výkonný umělec je fyzická osoba, která umělecký výkon vytvořila. Při nakládání s právy k výkonům vytvořeným společně při provedení téhož díla více výkonnými umělci, jako jsou členové orchestru, sboru, tanečního souboru nebo jiného uměleckého tělesa, zastupuje tyto výkonné umělce jejich jménem a na jejich účet umělecký vedoucí tělesa jako společný zástupce. Výkonný umělec má právo rozhodnout o zveřejnění svého uměleckého výkonu. Umělec má právo na to, aby jeho umělecký výkon, je-li užíván jinou osobou, nebyl užit způsobem snižujícím hodnotu výkonu, výkonní umělci jako jsou členové orchestru, sboru, tanečního souboru nebo jiného uměleckého tělesa jsou povinni brát na sebe přiměřený vzájemný ohled. Výkonný umělec má právo svůj umělecký výkon užít a udělit jinému smlouvou oprávnění k výkonu tohoto práva, další osoba může umělecký  výkon užít bez udělení  takového oprávnění pouze v případech stanovených zákonem. Výkonný umělec má právo na  odměnu v souvislosti s rozmnožováním jeho zaznamenaného výkonu pro osobní potřebu obdobně jako má právo na odměnu autor díla. Majetková práva výkonného umělce trvají 50 let od vytvoření výkonu. Je-li však v této době zveřejněn záznam tohoto výkonu, zanikají práva výkonného umělce až za 50 let od takového zveřejnění.

Právo výrobce zvukového a zvukově obrazového záznamu

Zvukový záznam je výlučně sluchem vnímatelný záznam zvuků výkonu výkonného umělce či jiných zvuků, nebo jejich vyjádření. Výrobce zvukového záznamu je fyzická nebo právnická osoba, která na svou odpovědnost poprvé zaznamená zvuky výkonu výkonného umělce či jiné zvuky, nebo jejich vyjádření, nebo pro kterou tak z jejího podnětu učiní jiná osoba. Zvukově obrazový záznam je záznam audiovizuálního (filmového) díla nebo záznam jiné řady zaznamenaných, spolu souvisejících obrazů vyvolávajících dojem pohybu, ať již doprovázených zvukem, či nikoli, vnímatelných  zrakem, a jsou-li  doprovázeny zvukem, vnímatelných i sluchem. Výrobce zvukového a zvukově obrazového záznamu má výlučné majetkové právo svůj záznam užít a udělit jinému smlouvou oprávnění k výkonu tohoto práva, další osoba může záznam užít bez udělení takového oprávnění pouze v případech stanovených zákonem. Výrobce zvukového  záznamu  má právo  na odměnu v souvislosti s rozmnožováním jeho záznamu pro osobní potřebu. Právo výrobce záznamu je převoditelné. Právo trvá 50 let od pořízení záznamu, je-li však v této  době záznam zveřejněn, zaniká právo výrobce až za 50 let od zveřejnění.

Právo rozhlasového a televizního vysílatele

Vysíláním se rozumí výsledek šíření zvuků nebo obrazů a zvuků nebo jejich vyjádření rozhlasem nebo televizí pro příjem veřejností. Vysílatel je fyzická nebo právnická osoba, která na svou odpovědnost uskutečňuje vysílání zvuků nebo obrazů a zvuků nebo jejich vyjádření rozhlasem nebo televizí, nebo pro kterou tak z jejího podnětu učiní jiná osoba. Vysílatel má výlučné majetkové právo své vysílání užít a udělit jinému smlouvou oprávnění k výkonu tohoto práva, další osoba může vysílání užít  bez udělení  takového oprávnění pouze v případech stanovených zákonem. Právo vysílatele je převoditelné a trvá 50 let po prvním vysílání.

Právo nakladatele

Nakladatel má právo na odměnu v souvislosti se zhotovením kopie pro osobní potřebu jím vydaného díla. Toto právo trvá 50 let od vydání díla.

Zvláštní právo pořizovatele databáze

Databází je soubor nezávislých děl, údajů  nebo jiných prvků,  systematicky nebo metodicky uspořádaných a individuálně přístupných elektronickými nebo jinými prostředky, bez ohledu na formu jejich vyjádření. Zvláštní práva k databázi přísluší pořizovateli  databáze, pokud představuje  kvalitativně nebo  kvantitativně podstatný vklad k pořízení, ověření nebo předvedení jejího obsahu, bez ohledu na to, zda databáze nebo její obsah jsou předmětem autorskoprávní nebo jiné ochrany. Pořizovatel databáze je fyzická nebo právnická osoba, která na svou odpovědnost pořídí databázi, nebo pro kterou tak z jejího podnětu učiní jiná osoba. Pořizovatel databáze má právo na vytěžování nebo na zužitkování celého obsahu databáze nebo její podstatné části a právo udělit další osobě oprávnění k výkonu tohoto práva. Právo pořizovatele databáze je převoditelné, a trvá 15 let od pořízení databáze. Je-li však v této době databáze zpřístupněna, zaniká zvláštní právo pořizovatele databáze za 15 let od prvního zpřístupnění.

Publikováno

Licence a licenční poplatky

Licenční smlouvou  autor poskytuje  nabyvateli oprávnění (licenci)  k výkonu práva dílo užít ke všem, nebo jen k jednotlivým   způsobům  užití,   v  rozsahu   omezeném  nebo  neomezeném, a nabyvatel  se  zavazuje,  není-li  sjednáno jinak, poskytnout autorovi odměnu. Autor nemůže  poskytnout oprávnění  k výkonu  práva dílo užít způsobem, který v době uzavření smlouvy ještě není znám. Nabyvatel je zpravidla povinen licenci využít. Poskytuje-li se licence jako výhradní, vyžaduje smlouva písemnou  formu. Obvykle je  nabyvatel licence povinen poskytnout  autorovi  na  své  náklady  alespoň jednu kopii autorova díla. Licence  může být poskytnuta  jako licence výhradní  nebo licence nevýhradní. Nevyplývá-li ze smlouvy jinak, má se za to, že jde o licenci nevýhradní. V případě výhradní licence autor nesmí poskytnout licenci třetí osobě a je obvykle povinen se i sám zdržet výkonu práva užít dílo způsobem, ke kterému licenci udělil. V případě  nevýhradní licence  je autor  i nadále oprávněn k výkonu  práva užít  dílo  způsobem,  ke kterému  licenci udělil, i k poskytnutí licence třetím osobám. Smlouva,  kterou  autor  poskytne  třetí  osobě  licenci v době,  kdy  trvá  výhradní  licence, je  neplatná, pokud nabyvatel výhradní  licence k uzavření takové smlouvy neudělí písemný souhlas. 

Až na výjimky  musí  být  ve  smlouvě dohodnuta výše odměny  nebo v ní musí být  alespoň stanoven způsob jejího určení. Pokud to smlouva neobsahuje, je neplatná, s výjimkou případů, kdy z jednání stran vyplývá jejich vůle uzavřít smlouvu úplatně i bez určení  výše odměny a nabyvatel je povinen poskytnout autorovi  odměnu v obvyklé výši, nebo strany ve smlouvě sjednají, že licence se poskytuje bezúplatně.

Licence může  být  omezena  na jednotlivé  způsoby užití díla. Ty mohou být omezeny rozsahem, např. množství, místa nebo času. Územní rozsah licence je zpravidla omezen na území České republiky, časový rozsah licence na dobu obvyklou u daného druhu díla a způsobu  užití, a množstevní  rozsah  licence  je  omezen  na  množství, které je obvyklé u daného druhu díla a způsobu užití. Licence  k rozmnožování díla zahrnuje  oprávnění k  pořízení kopií  přímých i  nepřímých, trvalých  i dočasných,  vcelku nebo  zčásti, zahrnuje i licenci k rozšiřování takto zhotovených kopií. Licence k vysílání  díla zahrnuje i oprávnění  k zhotovení záznamu  díla vysílatelem. Všechny tyto podmínky licence lze smlouvou upravit odlišně. Nakladatelská licenční smlouva je ta, kterou  autor  poskytuje  nabyvateli licenci  k  rozmnožování  a  rozšiřování  díla slovesného, hudebně dramatického  nebo hudebního,  výtvarného, díla  fotografického či díla vyjádřeného způsobem podobným fotografii, pokud nejde o užití díla   v  provedení   výkonnými  umělci. Je-li  tak sjednáno ve smlouvě,  může nabyvatel oprávnění tvořící součást  licence zcela nebo zčásti  poskytnout třetí osobě (podlicence)

Nabyvatel nesmí upravit či jinak  měnit dílo, jeho název nebo označení autora, pokud se nedohodnou jinak, nebo jde-li o takovou úpravu  díla   nebo  názvu,  u  které  očekávat, že by k ní autor vzhledem k okolnostem užití svolil. Zánikem  osoby,  které  byla udělena licence, přechází práva a povinnosti z  licenční smlouvy na jejího právního nástupce, resp. dědice, není-li to vyloučeno. Kromě zániku licence může za určitých podmínek autor od licenční smlouvy odstoupit.

Nevyužívá-li  nabyvatel   výhradní  licenci  vůbec  nebo využívá-li ji nedostatečně, např. pokud nakladatel nevydává autorův román, a autorovi je známo, že jiný nakladatel o něj má zájem, a jsou-li tím značně nepříznivě dotčeny oprávněné  zájmy  autora,  může  autor  od  smlouvy  odstoupit. Autor může od smlouvy odstoupit teprve poté, kdy nabyvatele vyzve, aby v přiměřené lhůtě licenci dostatečně využil,  a nabyvatel oprávnění nevyužije  ani přes tuto  výzvu.  Autor  může dále odstoupit  od smlouvy, jestliže  jeho dosud   nezveřejněné   dílo   už  neodpovídá   jeho  přesvědčení a zveřejněním  díla   by  byly  značně   nepříznivě  dotčeny  jeho oprávněné osobní  zájmy. Této možnosti nelze využít u všech druhů děl. Autor je povinen v odůvodněných případech nahradit nabyvateli škodu vzniklou odstoupením od smlouvy.

Naše kancelář poskytuje služby spojené s uzavíráním těchto smluv, a to jak pro autory, tak pro nabyvatele licence, a to i v oblasti počítačového software.

Publikováno

Práva autora

Autorem je fyzická osoba, která dílo vytvořila. Dílo je výsledkem tvůrčí činnosti a fantazie autora. Výsledek autorovy činnosti jako činnosti duševní je nehmotný, je proto potřeba autorské dílo odlišovat od hmotného předmětu, v němž je dílo vyjádřeno (např. malířské plátno nebo notový záznam).

Autorské  právo k  dílu  vzniká  okamžikem, kdy je dílo vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě. K jeho vzniku tedy není třeba, aby bylo dílo uveřejněno. České autorské právo, stejně jako autorské právo většiny jiných zemí tak stojí na zásadě neformálnosti jak co se týče vzniku, tak i trvání autorského práva. Autorské  právo zahrnuje  výlučná  práva  osobnostní  a výlučná práva majetková.

Osobnostní práva

Autor má právo rozhodnout o zveřejnění svého díla. Dále má  právo  osobovat  si  autorství,  včetně práva rozhodnout, zda a jakým způsobem má být jeho autorství uvedeno při zveřejnění jeho díla. Má až na výjimky  právo na  nedotknutelnost svého  díla, i právo na přístup k dílu. Jiná osoba nesmí dílo užívat způsobem snižujícím hodnotu díla. Autor má  právo  na  dohled  nad  plněním  této  povinnosti. Osobnostních práv se autor  nemůže vzdát, tato práva jsou nepřevoditelná a smrtí autora  zanikají. Pokud by byl proveden převod takového práva, byl by neplatný. Po  smrti autora si  nikdo nesmí osobovat  jeho autorství k dílu, dílo smí být užito  jen způsobem nesnižujícím jeho hodnotu a musí být uveden autor díla, nejde-li o dílo anonymní.

Majetková práva

Majetkových  práv se autor nemůže  vzdát, tato práva jsou nepřevoditelná  a  nelze  je  postihnout  výkonem  rozhodnutí,  to neplatí pro pohledávky z těchto práv. Majetková   práva  jsou  předmětem   dědictví.  Majetková práva trvají až na výjimky po dobu autorova života a 70 let po jeho smrti. Bylo-li  dílo vytvořeno jako dílo  spoluautorů, počítá se doba trvání  majetkových práv od smrti  spoluautora, který ostatní přežil. Dílo,  u kterého uplynula  doba trvání majetkových  práv (tzv. volné dílo). může každý  bez dalšího volně  užít. I dále platí, že  po  smrti autora si  nikdo nesmí osobovat  jeho autorství k dílu, dílo smí být užito  jen způsobem nesnižujícím jeho hodnotu a musí být uveden autor díla, nejde-li o dílo anonymní. Majetkovými právy jsou právo dílo užít a udělit jiné osobě smlouvou oprávnění  k výkonu  tohoto práva (rozmnožování díla, rozšiřování, pronájem, půjčování, vystavování originálu nebo kopie díla, právo na sdělování díla veřejnosti a právo na vysílání a na přenos vysílání díla), právo na odměnu při opětném prodeji originálu uměleckého díla, a právo na odměnu v souvislosti s rozmnožováním díla pro osobní potřebu.

Omezení autorského práva  jsou dovolena jen ve zvláštních případech  stanovených  v zákoně,  nesmějí  být  vykládána způsobem, který  by narušoval běžný výkon  autorských práv a který by byl neospravedlnitelně na újmu oprávněným zájmům autora. V  rozsahu   odůvodněném  účelem  oprávněného  zhotovení kopie  může být takto zhotovená kopie také nevýdělečně rozšiřována.